Jedním z nástrojů, kterými toho původně hodlali dosáhnout, bylo zavedení minimálního počtu bodů pro přijetí na střední školy, aby se na ně dostaly jen nadanější děti − takzvané cut-off skóre. To však ministr školství Robert Plaga (ANO) odmítl. A stejný názor měli i zástupci odborů a zaměstnavatelů.

Kraje, jakožto zřizovatelé většiny středních škol, proto přišly s jiným nápadem. Apelují na Plagu se zavedením plošného testování v pátých a devátých třídách základních škol, tedy v ročnících, kdy děti přestupují na víceletá gymnázia a střední školy. Přesnou představu o podobě testů ještě nemají.

Střední školy by pak podle hejtmanů získaly lepší představu o tom, jací uchazeči se k nim hlásí. Zároveň by testy měly nahradit jednotné přijímačky.

Tyto pokusy tu už byly

Plošné testování žáků přitom není novinkou. V letech 2012 a 2013 dělali povinné srovnávací testy žáci 9. tříd na pokyn České školní inspekce. Po dvou letech však inspektoři testy ukončili s tím, že by do budoucna nepřinesly žádnou významnou výhodu, naopak by zvyšovaly zátěž pro školy. Proto se inspekce staví proti tomuto postupu i dnes.

“Na zvyšování kvality vzdělávání by plošné testování žáků žádný dopad nemělo,” říká náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.

Společnost Scio srovnávací testy nabízí dosud. Buď si je objednávají samy školy, nebo to dělají na pokyn zřizovatele. Využívá je ale jen kolem třinácti procent základních škol jako zpětnou vazbu a ke zjištění studijních předpokladů svých žáků. Jejich výsledky však střední školy k posouzení nemají.

Od roku 2017 musí uchazeči, kteří se hlásí na střední školy s maturitou, dělat jednotné přijímací zkoušky z češtiny a matematiky. Výsledek jednotných zkoušek pak musí tvořit minimálně 60 procent celkového hodnocení.

“Jednotné zkoušky se neosvědčily jako vhodný nástroj pro přijímání žáků na střední školy. Jeden test nemůže určit, zda má žák předpoklady ke studiu, nebo ne. Pro řadu škol jsou navíc výsledky přijímaček irelevantní,” řekl HN hejtman Moravskoslezského kraje a zároveň poslanec za ANO Ivo Vondrák.

Tlak na ministra

Před pár dny proto Vondrák napsal Plagovi dopis, který mají HN k dispozici. Žádá ho v něm, aby plošné testování žáků 5. a 9. tříd bylo ukotveno v dokumentu, který stanovuje dlouhodobé záměry a cíle vzdělávání. Jestli mu už Plaga odpověděl, není jasné, společnou schůzku ale mají naplánovanou na 6. března. Přítomný na ní podle Vondráka bude i premiér Andrej Babiš (ANO).

Pokud by byl návrh krajů schválen, děti by musely prokázat znalosti z českého jazyka, matematiky, přírodovědy a také by dělaly nějaký samostatný projekt.

“Nejsem zastánce testování, kde se vyplňují možnosti ‘a, b, c’. My chceme, aby hodnocení bylo komplexnější, aby dotyčný měl možnost ukázat, co umí, a školy si tak mohly lépe vybírat mezi uchazeči,” uvedl Vondrák. Zda by výsledky testů byly pro školy závazné, zatím není jasné.

“Myslím, že by to mohlo být třeba tak, jak to mají v Singapuru. Student si tam do přihlášky napíše třeba šest škol, o které má zájem, od preferované po nejméně chtěnou. Podle toho, jaké má výsledky v rámci státních plošných zkoušek, je na školu přijímán a dostává přednost,” říká Vondrák.

Zároveň chce, aby bylo jasně dáno, co má absolvent základní školy umět. Ten, kdo by těmto očekáváním nedostál, by měl podle něj zamířit na učební obor.

Návrh podpořila také například předsedkyně Asociace krajů ČR, hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová. “Osobně to považuji za velmi dobrý způsob, jak zjistit úroveň znalostí žáků v každém z testovaných období,” řekla HN Vildumetzová.

Zatímco první nápad hejtmanů, tedy přísnější přijímací zkoušky, u ministra Plagy neobstál, plošné testování zatím nezavrhuje. “Stojím si za názorem, že cut-off skóre není správný nástroj. Správnou cestou je odhadnout studijní předpoklady každého žáka už v průběhu základní školní docházky. Jestli to bude pravidelné plošné testování v 5. a 9. ročnících, nebo průběžné testování, to musí být součástí další debaty,” sdělil HN Plaga.

Zdroj: www.ihned.cz

-lhe-