Podniky nahrazují automatizací především rutinní a namáhavé činnosti. Větší využití robotů jim také pomůže snížit současnou závislost na levné pracovní síle. Ať už ve formě jejího dovozu ze zahraničí nebo výrobou v levnějších zemích třetího světa.

Dělníci v karanténě, zavřené továrny, stamilionové či miliardové škody. Takové jsou dopady současné epidemie koronaviru covid-19 na řadu českých firem. Podle ekonomů se bude hospodářství z tohoto propadu vzpamatovávat několik let.

Dopady pandemie jsou přitom v mnoha průmyslových podnicích horší, než by byly v případě větší automatizace výroby. Koronavirová krize totiž odhalila přetrvávající závislost firem na manuální práci a často zároveň také na levné zahraniční síle. Mnoho podniků tak muselo zavřít i kvůli tomu, že uzavřené hranice nevpustily do Česka dělníky z východních zemí.

Stále více firem proto sází na větší automatizaci a robotizaci. Epidemie koronaviru jejich rozhodnutí spíše urychlila, trend začal již v posledních letech, kdy drahá a zároveň nedostatková pracovní síla komplikovala podnikům výrobu. V investicích do robotizace a automatizace pokračuje například žďárská společnost TOKOZ. Výrobce zámků a kování loni provedl investice v celkové výši 40 milionů korun. Finance proudí jak do vývoje výrobků, tak i do nových technologií v podobě robotických pracovišť.

Dvojnásobné investice

Oproti roku 2018 vzrostl objem investic do robotizace TOKOZu dvojnásobně. Od loňského léta ve společnosti fungují již dvě moderní robotická pracoviště, která zastoupí 14 pracovníků. Automatizace se v TOKOZu dotkla například tlakového lití odlitků nebo následného procesu broušení.

„Operace broušení byla pro naše operátory monotónní a fyzicky velmi náročná. Hygiena práce nebyla na takové úrovni, jakou bychom si představovali. To vše ovlivňovalo kapacitu a efektivitu výroby. Dalším faktorem byl růst zakázek, a tím pádem požadavek na několikasměnný či nepřetržitý provoz. To jde bohužel proti současné personální krizi na trhu práce. I proto jsme loni investovali do druhého robotizovaného pracoviště broušení. To se ukázalo jako správný krok, který významně napomohl k zefektivnění a zkvalitnění výroby,“ říká Petr Neuvirt, obchodní ředitel společnosti TOKOZ.

Podniku se pomocí robotů podařilo částečně kompenzovat aktuální nedostatek zaměstnanců na pracovním trhu. S ním se firma, kde pracuje zhruba 450 zaměstnanců, potýká stejně jako konkurence.

Jeden robot za několik dělníků

Další robot nedávno zapojila do výroby také společnost Hollandia Karlovy Vary. Známý výrobce jogurtů ho nasadil do svého výrobního závodu v Krásném údolí. V současnosti tak spolu s logistickým centrem využívá celkem pět robotů. Jejich hlavní úlohou je kromě nahrazení rutinních činností i snaha o ulehčení fyzicky náročné práce zaměstnancům.

Nejnovější robot v Hollandii funguje od konce loňského roku u stroje, který plní jogurty do velkých balení určených pro gastro provozy. Jeho úkolem je uskladnění těchto velkých balení do palet. „K zavedení tohoto robotického řešení nás vedla zejména vysoká výkonnost nového plnicího stroje. Oproti původní poloautomatické lince má třikrát větší kapacitu, za hodinu tak zvládne naplnit 1200 gastro balení o hmotnosti až 10 kilogramů. Jejich následná paletizace by byla pro člověka extrémně fyzicky náročná. Díky robotovi tak zajistíme zaměstnancům větší komfort a zároveň můžeme naplnit a zabalit okolo pěti tisíc gastro balení jogurtů denně,“ sdělil marketingový manažer společnosti Hollandia Jan Škoda.

Stroj místo rutiny

Celková investice do paletovacího robota činila téměř šest milionů korun, její návratnost je počítána na 6 let. „Předchozí plnicí stroj obsluhoval jeden člověk, u výkonnějšího by jich bylo potřeba hned několik. Museli by se při paletizaci střídat kvůli namáhavosti úkonů, celý úsek jsme proto roboticky optimalizovali,“ doplnil Jan Škoda.

Trend nahrazovat monotónní lidskou práci roboty potvrzují také odborníci. „Procesy robotizace a automatizace mají spíš tendenci vyplňovat mezery na pracovním trhu, kde nabídka převyšuje poptávku,“ uklidňuje však Radovan Hypš, ředitel pracovního portálu JenPráce.cz, a dodává: „Zavádění nových technologií sledujeme především u manuálních prací, sběru dat a jejich processingu. Ne náhodou se tyto obory vyznačují častými odchody dlouhodobých zaměstnanců do důchodu, a s tím korespondujícím nezájmem generací mileniálů je nahradit.“

Firmám tak roboty pomáhají zajišťovat výrobu u operací, kde se velmi obtížně sháněli zaměstnanci. „Důležité slovíčko tady je rutina. Myslím, že lidé už dneska roboty nevnímají jako nějaké technologické manipulativní zlo, ale naučili se s nimi pracovat, což spěje ke zvýšení efektivity v mnoha výrobních i obchodních odvětvích,“ dodává Radovan Hypš.

Robot nahrazuje ještěrku

Jednou z oblastí, kde roboty nacházejí stále širší uplatnění, je přeprava materiálu a dílů uvnitř podniků. Na vyspělých trzích je jejich nástup velmi rychlý. Například v USA zvažuje investice do automatizace a nákupu autonomních mobilních robotů (AMR) v příštích dvou letech 78 procent průmyslových podniků. „Automatizace vytváří nové příležitosti pro bezpečnější, čistší a produktivnější pracovní prostředí. Podniky musejí udržet konkurenceschopnost s využitím úspor času, redukcí nákladů a efektivnější reakcí na požadavky zákazníků. Průzkum prokázal, že tvrzení našich zákazníků o rychlém a efektivním způsobu automatizace vnitropodnikové přepravy odpovídají v případě AMR technologií realitě,“ řekl Jesper Sonne Thimsen, obchodní ředitel společnosti MiR pro střední a východní Evropu.

Společnost přitom v roce 2019 v tomto regionu zdvojnásobila svůj prodej, a tato oblast tvoří již 11 procent globálních prodejů MiR. Nejvyššího obchodního nárůstu v regionu dosáhl MiR na trzích v České republice, na Slovensku, v Polsku a Maďarsku. Další růst zájmu si firma slibuje také od inovací. V březnu tohoto roku uvedla společnost nový model MiR250, který je určen především do menších a stísněných provozů s úzkými koridory.

Rostoucí zájem o robotizaci láká na český trh i nové hráče. Letos například do tuzemska vstoupil dodavatel takzvaných kolaborativních robotů, které umějí spolupracovat s člověkem, jihokorejská společnost Hanwha.

„Český trh s kolaborativními roboty je vysoce saturovaný. Přesto se nám i za tak krátkou dobu, co na tomto trhu působíme, potvrdilo, že majitelé nebo manažeři průmyslových firem mají zájem seznámit se detailněji s novými produkty,“ říká Radek Kaňovský, šéf společnosti HCR Czech, která jihokorejskou firmu na českém trhu zastupuje.

Dezinfekci vozí stroje

Její roboty už byly v Česku nasazeny například k dezinfekcím nemocnic právě při vrcholící pandemii koronaviru. „Za současné koronavirové krize musí být nemocnice a všechna další zdravotnická zařízení bezpečná a sterilizovaná. A právě sterilizace pomocí robotů může ulevit lidem, kteří se místo toho mohou věnovat jiným důležitým úkonům. Navíc roboti dosáhnou na jakékoli místo, a to i takové, které je nebezpečné či těžce dosažitelné. To se týká samozřejmě i stropů,“ vysvětluje Radek Kaňovský, šéf společnosti HCR Czech.

Podobně jako robotizace by mohla firmám pomoci i další digitalizace jejich výrob. „Probíhající pandemie ukázala, že každou nestandardní situaci a krizi překlenou lépe ty obory a firmy, které se v minulosti zaměřily digitální transformaci. Obor podnikových služeb díky tomu i nyní, v době pandemie, rozšiřuje svůj záběr,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL, která v České republice sdružuje poskytovatele podnikových služeb.

Autor: Dalibor Dostál

Zdroj: www.businessinfo.cz

 

Přidat komentář

Bezpečnostní kód
Obnovit