Odbory se odvolávají na odborníky, podle kterých by měl stát zaměstnávání starších osob podporovat. Měl by třeba zavést určitá zvýhodnění pro firmy, které seniory zaměstnávají.
Každý druhý pracující člověk v penzi dělá na částečný úvazek. V průměru tak důchodci odpracují 28 hodin týdně. Nejčastěji nacházejí místo ve službách. V nich působí tři čtvrtiny aktivních penzistů. Na pracovní aktivitě v důchodu se odráží vzdělání. Mezi penzisty se základní školou pracuje jen každý padesátý, mezi vysokoškoláky každý pátý. Zhruba 60 000 starobních důchodců se uplatňuje ve vysoce kvalifikovaných profesích.
Faktem totiž je, že v některých průmyslových odvětvích se senioři stávají "doslova nepostradatelnými". Ve školství a ve zdravotní a sociální péči představují podle eSondy.cz pět procent zaměstnanců. Ve vědě a podobných odvětvích je ve starobním důchodu každý dvanáctý pracovník.
Společnost ve vyspělých zemích stárne. Nejstaršími státy v Evropě jsou Rakousko, Řecko, Finsko, Itálie a Německo. Mediánový neboli prostřední věk, který dělí obyvatele na mladší a starší polovinu, tam překročil 42 let. V Česku je na hranici 39,6 roku. Nejvyšší podíl lidí nad 65 let má Německo, Itálie, Řecko, Švédsko a Portugalsko. Senioři v nich tvoří minimálně 18 procent obyvatel. V Česku představují skoro 16 procent. Holý poznamenal, že ve Švýcarsku, Británii, Dánsku, Nizozemsku a Norsku je nejdelší doba pracovního života, současně se v nich lidé ale dožívají i vyššího věku než v ČR.
-pda-
