Novelizace zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, jehož součástí je i problematika pracovnělékařských služeb, která byla připravena na základě podnětů z praxe, by měla přinést zaměstnavatelům i zaměstnancům řadu zlepšení a zjednodušení.
K úpravě pracovnělékařských služeb pomohl projekt sociálních partnerů
Současná úprava, která je účinná od 1. 4. 2012 (více k současné úpravě PLS zde), přinesla v praxi řadu problémů na straně zaměstnanců i zaměstnavatelů. Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) ve spolupráci s Asociací samostatných odborů vytvořili pro řešení problémů s aplikací právní úpravy pracovnělékařských služeb speciální platformu bipartitního dialogu prostřednictvím projektu „Spolupráce zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti aplikace nové právní úpravy pracovnělékařských služeb“.
|
Pracovnělékařské služby (PLS) jsou zákonem definovány jako zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví, provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci, poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací, školení v poskytování první pomoci a pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce. Uvedená definice zohledňuje Úmluvu o závodních zdravotních službách č. 161 i předpisy Evropské unie. |
Poznatky získané v průběhu realizace projektu potvrdily, že platná právní úprava obsahuje mnoho rozporů a nejasností a při její aplikaci tak dochází k celé řadě chyb, které nelze odstranit zvýšenou osvětou ani sdílením příkladů dobré praxe, tedy čistě nelegislativními opatřeními, jak se původně sociální partneři domnívali.
Svaz průmyslu a dopravy ČR zaznamenal velký úspěch, když se mu podařilo výstupy projektu zapracovat do předmětné novely zákona č. 373/2011 Sb.
K jakým změnám dochází
Novela nabude účinnosti 1. listopadu 2018 spolu s prováděcí vyhláškou, která je v současnosti v mezirezortním připomínkovém řízení. Hlavní změny v novele jsou tyto:
- Je stanovena 10 denní lhůta pro vystavení výpisu ze zdravotnické dokumentace - stanovení lhůty má význam zejména při vstupních prohlídkách, neboť zaměstnavatel i zaměstnanec mají zájem na tom, aby zaměstnanec mohl co nejdříve nastoupit k výkonu práce.
- Výpis ze zdravotnické dokumentace může být nahrazen potvrzením o nezměněném zdravotním stavu – vyhláška stanoví, kdy nahrazuje výpis ze zdravotnické dokumentace.
- Je stanovena lhůta 10 pracovních dnů pro vydání lékařského posudku (v případě nemoci z povolání do 45 pracovních dnů) ode dne obdržení žádosti. Dosud platí lhůta 30 dnů, což vede k prodlevám při získávání zaměstnanců, což je nevýhodné jak pro zaměstnavatele, tak i pro uchazeče o zaměstnání.
- Nově je výslovně stanoveno, že pokud dojde k souběhu více posudků, tak např. prohlídka pro řidičské oprávnění, nemá vliv na běh lhůty pro periodickou prohlídku. Novela tak odstraňuje právní nejistotu, kdy v praxi se vyskytly případy, kdy bylo zaměstnavateli kontrolním orgánem vytýkáno, že nemůže mít vedle sebe dva různé účinné posudky o způsobilosti zaměstnance k práci. Jednalo se o souběh posudku o obecné způsobilosti, způsobilosti řidiče a způsobilost k práci v noci.
- Neabsolvování preventivní prohlídky jako překážka na straně zaměstnance - jestliže se zaměstnanec nepodrobí preventivní prohlídce, na kterou ho zaměstnavatel včas vyslal, bez uvedení závažného důvodu a uplyne platnost posudku.
- Možnost vzdát se práva na přezkoumání lékařského posudku. Podle současné úpravy právní účinky lékařského posudku se závěrem, že zaměstnanec je způsobilý k výkonu práce, nastávají nejdříve dnem uplynutí lhůty pro podání návrhu na jeho přezkoumání.
- Pokud jde o posudkové závěry, novela je dává do souladu se zákoníkem práce, zejména ve vztahu k důvodům pro převedení na jinou práci či výpověď. Rovněž novela definuje pojem dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní práci (více než 180 dnů).
- Platnost lékařského posudku při ukončením pracovněprávního vztahu nekončí, jestliže zaměstnanec do 3 měsíců uzavře nový pracovněprávní vztah se stejným zaměstnavatelem na výkon stejné práce a za stejných pracovních podmínek. To samé platí i pro zaměstnance agentury, který nastoupí k zaměstnavateli, u kterého byl předtím přidělen jako uchazeče.
- Lhůta pro preventivní prohlídky zaměstnanců pracujících v noci se prodlužuje z jednoho na dva roky. Stávající lhůta pro tuto pracovnělékařskou prohlídku je příliš krátká a v praxi činila problém neprovázanosti s ostatními periodickými prohlídkami.
Jak to vidí SP ČR a ČMKOS
Svaz průmyslu a dopravy ČR vítá úpravu, která reaguje na novelu zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a děkuje, že jsou zapracovány podněty, které vznikly ze společného projektu sociálních partnerů. Připomíná však, že nadále není vyřešena otázka sledování a hodnocení kvality práce poskytovatelů PLS. Zaměstnavatelé jsou nuceni platit za nekvalitní a zbytečné prohlídky, protože kvůli nedostatku poskytovatelů PLS si nemohou vybrat lepšího dodavatele.
JUDr. Jitka Hlaváčková, zástupkyně ředitelky Sekce zaměstnavatelské SP ČR k novele dodává: „Jsem ráda, že se podařilo do novely prosadit alespoň některá zlepšení problematických ustanovení, které jsme identifikovali v průběhu projektu. Tím nejvýznamnější je asi sladění terminologie posudkových závěrů podle zákona o specifických zdravotních službách s terminologií výpovědních důvodů dle zákoníku práce."
Jak je patrno z výsledné novely, řada námětů z výše uvedeného projektu nebyla do novely zákona zapracována. Českomoravská konfederace odborových svazů také s velkou nelibostí sledovala průběh projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně. Sama skutečnost, že 9 poslanců podalo celkem 14 pozměňovacích návrhů a že zákon byl v Poslanecké sněmovně projednáván přesně celý rok (od 22. 7. 2016 do 12. 7. 2017, kdy byl zveřejněn ve Sbírce zákonů), svědčí o tom, že návrh zákona nebyl zpracován dobře. Výsledkem toho je např. i novela ustanovení § 93 zákoníku práce (která v původním materiálu vlády nebyla) a změny v souvislosti s pracovnělékařským prohlídkami zaměstnanců pracujících v noci, s kterými ČMKOS nikdy nesouhlasila. Pro Českomoravskou konfederaci odborových svazů bude mít proto zásadní význam i novela vyhlášky č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče), jejíž konečné znění zatím není známo.
Nezbývá než doufat, že nová legislativní úprava pracovnělékařských služeb přinese oběma stranám, jak zaměstnancům, tak zaměstnavatelům, zjednodušení při práci a odstranění problémů, se kterými se v této souvislosti museli doposud potýkat.
-lhe-
