Novela zákona o zaměstnanosti nabyla účinnosti 29. července 2017. Změny se týkají především agenturního zaměstnávání. Agentury práce budou muset například složit kauci. Novela ruší možnost přivýdělku v rámci nekolidujícího zaměstnávání osob se zdravotním postižením a také u zprostředkování zaměstnání Úřadem práce ČR.
Jaké konkrétní změny novela přináší?
Koncem července nabyla účinnosti novela zákona o zaměstnanosti (zákon č. 206/2017 Sb.) Přináší relativně významné změny v oblasti agenturního zaměstnávání s cílem přispět ke zkvalitnění fungování agentur práce. Ty jsou v posledních letech často předmětem kritiky v souvislosti s medializovanými nekalými praktikami některých z nich, což obecně vrhá špatné světlo na celý tento segment trhu práce, jehož role na moderním trhu práce je ale nezastupitelná.
To bylo také hlavním důvodem vzniku novely, která nemusí být všemi aktéry na trhu práce vnímána pozitivně, neboť nastavuje poměrně přísná pravidla, za kterých mohou agentury práce vykonávat agendu dočasného přidělování zaměstnanců. Některá z těchto pravidel zcela logicky dopadají i na uživatele, kteří agenturní zaměstnance využívají.
Nejdůležitější změny, které se týkají postavení agentur práce, agenturního zaměstnávání a zaměstnavatelů v pozici uživatelů, lze shrnout do následujících bodů:
- Zavádí se kauce 500 tis. Kč ve vztahu k povolení ke zprostředkování zaměstnání (podle §14 odst. 1 písm. b) zákona). Jde o zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce k uživateli, tzn. netýká se „klasické“ zprostředkovatelské činnosti, tj. nábor kmenového zaměstnance do firmy. V rámci řízení o vydání povolení budou muset kauci složit agentury práce, které o toto povolení zažádají nově. Agentury, které již povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona mají, budou muset kauci složit do 3 měsíců ode dne účinnosti novely zákona, na výzvu Generálního ředitelství Úřadu práce ČR („GŘ ÚP“). Kauce se skládá na zvláštní účet GŘ ÚP. Poskytnutá kauce se při zániku povolení ke zprostředkování zaměstnání vrací, stává se tzv. vratitelným přeplatkem agentury práce, které povolení zaniklo. Generální ředitelství Úřadu práce vrátí tento přeplatek do 60 dnů ode dne zániku tohoto povolení (proti kauci se ovšem započtou případné pokuty udělené agentuře práce).
- Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) zákona se vydává na dobu 3 let, při opakované žádosti se vydává již na dobu neurčitou. Povolení ke zprostředkování zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. a) a c) zákona se vydávají na dobu neurčitou. Úprava tak zjednodušuje pravidla pro tzv. obecné zprostředkování a zpřísňuje podmínky pro agenturní zaměstnávání.
- Novela předvídá zřízení Komise pro udělování povolení ke zprostředkování zaměstnání jako poradního orgánu Generálního ředitele ÚP. Komise bude složena minimálně z 5 osob (zástupci MPSV, ÚP a dalších osob, které musí být ve vztahu k projednávané žádosti nestranné; zástupci ÚP nesmějí tvořit většinu) a bude předkládat Generálnímu řediteli ÚP návrhy rozhodnutí o žádostech o povolení ke zprostředkování zaměstnání.
- Zpřísňují se požadavky na výkon funkce odpovědného zástupce agentury práce. Odpovědným zástupcem nebude již moci být ten, kdo v posledních 3 letech vykonával funkci odpovědného zástupce, funkci statutárního orgánu nebo orgánu právnické osoby, které bylo odejmuto povolení ke zprostředkování zaměstnání z důvodů podle § 63 odst. 2 písm. a) až f) nebo § 63 odst. 3 zákona. Činnost odpovědného zástupce agentury práce bude možné vykonávat pouze v pracovním poměru, a to s pracovní dobou v rozsahu nejméně 20 hodin týdně; tato podmínka se nevztahuje na fyzickou osobu, která je současně statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu dané agentury práce (§ 60 odst. 2 zákona).
- Zavádí se nové opatření vůči agenturám, které dlouhodobě nevykonávají činnost, a to v podobě obligatorního odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání agentuře práce, která po dobu 2 let nepřidělí žádného zaměstnance k výkonu práce u uživatele (§ 63 odst. 2 písm. h) zákona).
- Ruší se stávající zákaz pro agentury práce dočasně přidělit k výkonu práce u uživatele cizince, kterému byla vydána zaměstnanecká karta, modrá karta, nebo kterému bylo vydáno povolení k zaměstnání (§ 66 zákona; úprava bude upřesněna nařízením vlády, které by mělo zpřesnit, resp. regulovat dočasné přidělení těchto cizinců ze třetích zemí, zejména vazbou na požadavek dosažení určité úrovně vzdělání (kvalifikace), doplněný výčtem konkrétních, na trhu práce „nedostatkových“, pracovních pozic, u kterých tato úroveň vzdělání/kvalifikace může být i nižší).
- Opatření směřující nejen na agentury práce, ale i na uživatele, jsou obsažena v novele zákoníku práce . Jde zejména o nový § 307b ZP, který stanovuje povinnost agenturám práce i uživatelům zajistit, že nebude docházet k souběhu zaměstnávání kmenového a agenturního zaměstnance u jednoho zaměstnavatele v jednom měsíci, tj. aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu (pozn. týká se i případů, kdy je zaměstnán jen na dohodu o provedení práce). Cílem úpravy by mělo být zamezení obcházení povinnosti platit kmenovým zaměstnancům uživatele příplatky za přesčasovou práci. Druhým opatřením obsaženým v novém §307b ZP je povinnost agentury práce i uživatele zajistit, aby zaměstnanec nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož již konal nebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce. Cílem této úpravy je zabránit zneužívání tzv. zaměstnání malého rozsahu a přispět k efektivnímu přidělování téhož agenturního zaměstnance na jednom pracovišti na plný úvazek. Cílem opatření by nemělo být, aby se v praxi bránilo situacím, kdy např. student v jednom měsíci pracuje 10 dnů pro jednu agenturu práce na prodejně obchodního řetězce v místě bydliště a pak přes jinou agenturu v jiné prodejně téhož obchodního řetězce tam, kde studuje.
Novinky v zákoně o inspekci práce
Součástí novely je i novelizace zákona o inspekci práce , jmenovitě precizace skutkových podstat přestupků v oblasti agenturního zaměstnávání. Úprava navazuje na příslušná ustanovení ZP včetně výše zmíněného nového §307b ZP. V této souvislosti připomínáme, že agentura práce a uživatel jsou mj. povinni zabezpečit, aby pracovní a mzdové podmínky přiděleného zaměstnance nebyly horší, než jsou nebo by byly podmínky srovnatelného zaměstnance.
Dohoda mezi agenturou práce a uživatelem musí proto obsahovat informace o pracovních a mzdových podmínkách zaměstnance uživatele, který vykonává nebo by vykonával stejnou práci jako dočasně přidělený zaměstnanec. Nově může být za nedodržení povinnosti uvést v dohodě mezi agenturou práce a uživatelem požadované informace sankcionována nejen agentura práce, ale i uživatel (§33a odst. 1 písm. d) ZoIP, horní hranice pokuty je 1 mil. Kč). Ve srovnání s dosavadní právní úpravou jde tak o zvýšení spoluodpovědnosti uživatele při zajištění srovnatelných podmínek a jejich pravdivého uvedení.
Přivýdělek v rámci tzv. nekolidujícího zaměstnání
Vedle toho je vhodné zmínit, že novela obsahuje i změny netýkající se agenturního zaměstnávání. např. omezuje úpravu tzv. nekolidujícího zaměstnání. Nově již nebude možné tuto činnost vykonávat na základě dohody o provedení práce, ale pouze v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti.
| Nekolidující zaměstnání V minulosti spočívalo v tom, že uchazeč o zaměstnání mohl i při vedení v evidenci uchazečů vykonávat činnost v pracovněprávním vztahu s výší výdělku do ½ minimální mzdy, tj. aktuálně do 5 500 Kč měsíčně. |
Důvodem pro tuto změnu bylo neúměrné rozšíření nekolidujícího zaměstnávání právě u výkonu činnosti na základě dohod o provedení práce, u nichž je velmi obtížné ověřování reálné existence tohoto pracovněprávního vztahu a zejména dodržení stanovených zákonných limitů (pozn. do výše 10 000 Kč nepodléhá odměna odvodům pojistného na sociální a zdravotní pojištění). Dosavadní úprava byla bohužel nezřídka propojována s prací tzv. načerno, která deformovala trh práce a nemotivovala uchazeče ke spolupráci s úřady práce při zprostředkování vhodného zaměstnání. Bohužel na tuto změnu doplatí i čestní uchazeči o zaměstnání, kteří si mohli například přivydělávat roznáškou novin (dohody o provedení práce uzavřené s Českou poštou), přijali jednorázové práce (např. organizační zabezpečení konference) aj.
Další změny se týkají zavedení nové povinnosti uchazeče o zaměstnání, který bude muset počínaje 1. říjnem 2017 plnit režim dočasné pracovní neschopnosti uchazeče o zaměstnání, tzn. že bude muset nemoc, úraz, ošetření či vyšetření u lékaře doložit příslušné pobočce ÚP příslušným potvrzením od lékaře. V podstatě jde o analogické povinnosti jako má zaměstnanec.
Cílem úpravy je zabránit ze strany některých uchazečů vyhýbání se plnění povinností uchazeče o zaměstnání včetně zneužívání státních dávek. Od 1. října 2017 se také zavádí nová úprava, která se týká zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Zřizuje se evidence plnění tzv. povinného podílu, jejímž cílem je zpřehlednit fungování náhradního plnění (tj. jedné z možností, jak naplnit povinný podíl zaměstnanců OZP) a poskytnout dodavatelům, odběratelům a kontrolním orgánům informace o jednotlivých dodávkách náhradního plnění. V této souvislosti budou muset zaměstnavatelé i OSVČ do 60dnů od nabytí účinnosti této části novely vložit do evidence plnění povinného podílu požadovaná data.
JUDr. Jitka Hejduková
