Princip kurzarbeitu se osvědčil hlavně v Německu při nedávné hospodářské krizi. Vláda kancléřky Angely Merkelové uvolnila několik miliard euro na dotace platů pro podniky, které neměly odbyt. Firmy tak nemusely propouštět zkušené zaměstnance kvůli odbytovým problémům. Po odeznění problémů pak firmy lidi opět zaměstnaly na plný výkon.
Podle Deníku není ještě výsledná podoba kurzarbeitu v ČR známa, ale některé podrobnosti se už dostávají na povrch. Podle zjištění Deníku jde hlavně o to, že firmy by své zaměstnance nemohly poslat na kurzarbeit kdykoliv, ale jen za krizové situace. K tomu bude potřeba ještě vymyslet jasnou definici například, jak bude muset poklesnout výroba, aby šlo kurzarbeit použít.
Jasnější obrysy má už také ustanovení o tom, jakým poměrem by firmy a stát přispívaly na plat člověka ve zkráceném zaměstnání. Podle informací, které přinesla agentura ČTK, je zatím nejpravděpodobnější, že si náklady na mzdy v kurzarbeitu rozdělí stát a podniky napůl. Navržené řešení počítá s využitím paragrafu 209 zákoníku práce. Ten stanoví, že zaměstnavatel může až po dobu jednoho roku v případě dočasného omezení výrobků nebo poptávky po službách poskytovat náhradu mzdy. Ta musí činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. „Následně požádá krajskou pobočku Úřadu práce ČR o poskytnutí příspěvku na mzdu v době uplatňování částečné nezaměstnanosti," cituje Deník návrh, který se bude projednávat na tripartitě. „V zásadě s tím souhlasíme," reagovala ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy Jitka Hejduková. Ani odboráři nejsou proti fungování kurzarbeitu v tuzemsku proti. Deník cituje šéfa ČMKOS Jaroslava Zavadila, který už dříve uvedl, že držet pracovníka doma na kurzarbeitu je ve výsledku dvakrát levnější, než kdyby byl propuštěn a stát mu platil dávky v nezaměstnanosti. V praxi možná kurzarbeit použijí firmy už brzo. Podle nedávného průzkumu svazu průmyslu čekají podniky stagnaci zakázek, a to se odrazí i na počtu pracovních míst.
-pda-
