Září bude pro českou ekonomiku prvním měsícem, kdy se jasněji ukáže, v jakém stavu vlastně je. A jak moc se ve firmách projevily dopady epidemie koronaviru, kvůli němuž se od poloviny března na dva měsíce téměř uzavřela ekonomika. Její postupný rozjezd ovlivňovaly navíc dovolené a uzavření škol a školek. To vše nyní skončí, stejně jako část opatření na podporu firem.
Výrazně se nejistota projevuje na pracovním trhu. A to třeba i v tom, že až třetina zaměstnanců podle průzkumu personálně-poradenské firmy Hays stále neví, zda se po letních prázdninách vrátí z práce z domova do kanceláří. "Není jasné, co bude, přitom už je konec srpna," charakterizoval současný stav ředitel firmy Hays Sándor Bodnár.
Kurzarbeit od listopadu
Alespoň jednu jistotu už od čtvrtka má téměř 60 tisíc výrobních podniků využívajících státní příspěvek na náhrady mezd v programu Antivirus. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) dala konečně na stůl pravidla pro takzvaný kurzarbeit.
| 3,8 procenta byla míra nezaměstnanosti v Česku podle čísel za červenec. V této době už se naplno rozjel program Antivirus. Na ten zatím stát vydal něco přes 17 miliard korun. |
Oproti nynějšímu stavu počítá návrh Maláčové s tím, že firmy budou lidem platit jen za skutečně odpracované dny. Zbytek výplaty připadne na stát. Podmínkou ale bude, že zaměstnanec odpracuje alespoň jeden den v týdnu.
První tři měsíce mají lidé od státu dostávat 70 procent svých průměrných výdělků, postupně pak podpora klesne na 60 procent. Ve chvíli, kdy zaměstnanci využijí rekvalifikační kurzy, zvýší se jim podpora v daném měsíci na 80 procent.
Výše podpory z kurzarbeitu nemá překročit 1,5násobek průměrné mzdy: tedy asi 51 tisíc korun. Maximální doba trvání kurzarbeitu má být devět měsíců. Firmy ho mohou využít jednou za tři roky. Aby vláda mohla kurzarbeit spustit, musí počet lidí bez práce překročit 400 tisíc osob (nyní je jich 280 tisíc). Dřívější návrhy, jež měly HN k dispozici, s omezením nepočítaly.
Aby mohl kurzarbeit platit od začátku listopadu, musí ale poslanci zákon schválit ve zrychleném režimu legislativní nouze. Přitom se o něm vyjednávalo během celého léta. Navíc o prodloužení programu Antivirus do konce října (měl skončit už tento měsíc) rozhodla vláda teprve toto pondělí. Přitom podniky i vláda považují Antivirus za nejvíce efektivní formu podpory.
Komplikace s testy
Nejistota pro podzimní měsíce trápí podniky i kvůli tomu, že ministerstvo zdravotnictví zatím nemá hotová pravidla týkající se provozu firem v případě, že se tam objeví případ nákazy koronavirem.
"Dáváme dohromady nová pravidla pro umisťování lidí do karantény, aby se nezavíraly celé provozy. Nechceme dělat plošné uzavření provozu," řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Kdy budou pravidla hotová, neuvedl.
Podobné je to i s opatřeními na testování zaměstnanců. Ty zatím firmy testují preventivně, což není levné. "Pokud manažer podniku o 150 lidech nechá všechny testovat každé dva týdny, může to do konce roku být klidně milionový náklad," řekl HN Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory, která zastupuje 16 tisíc firem.
Podle ministerstva zdravotnictví se preventivní testy budou týkat také zahraničních zaměstnanců.
Jednou z možností, jak stát může firmám náklady na preventivní testování snížit, je částečná kompenzace ze zdravotního pojištění. O možném příspěvku se však teprve bude jednat. Podle vládního zmocněnce pro výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly je spíše pravděpodobnější, že se testy podstatně zlevní.
Podle Dlouhého je klíčové, aby ministerstvo a epidemiologové definovali pravidla pro firmy co nejrychleji. "Musí se vždy vydat opatření, které je jasně proveditelné, a na něm trvat," dodal s tím, že se nemůže opakovat situace, kdy ministerstvo minulý týden během 24 hodin změnilo pravidla pro používání roušek platná už od září.
Zdroj: www.ihned.cz
