Češi se dožívají stále vyššího věku a jsou díky tomu i déle v penzi. Což je pro státní pokladnu neudržitelné. Vláda proto přichystala důchodovou reformu, podle níž by se věk odchodu na odpočinek postupně zvyšoval. Teď ale koalice řeší, že návrh ještě upraví. Jak vyplývá z podkladů, které mají HN k dispozici, do důchodu by se nakonec chodilo dříve, než kabinet premiéra Petra Fialy (ODS) původně navrhoval.

Koalice se nyní rozhoduje mezi několika variantami včetně té původní. U všech by se nerozlišovalo mezi ženami a muži. Aktuálně preferovanou možností je zvyšování důchodového věku o měsíc ročně. Navíc se počítá s jeho zastropováním na 67 letech – a to pro ročníky narozené v roce 1989 a později, tedy dnešní pětatřicátníky a mladší. Ti by tak mohli jít do penze minimálně o téměř 1,5 roku dříve, než kabinet původně zamýšlel.

O tom, jak by se mělo zvyšování důchodového věku upravit, jednala ve středu expertní skupina vládní pětikoalice (K5). Na závěru se neshodli a budou dál jednat v srpnu. Právě zmíněná možnost se stropem v 67 letech se jim ale líbí nejvíce.

„Podle jednání důchodové K5 se jako nejspravedlivější a nejsrozumitelnější pro veřejnost ukazuje návrh na zvyšování důchodového věku o jeden měsíc pro každý ročník narození mezi 1966 a 1989, což znamená zvýšení až na 67 let,“ uvádí se v podkladech pro expertní skupinu.

To znamená, že by se prolomil stávající věkový strop 65 let pro odchod na penzi, jenž začne platit od roku 2030. Meziroční navyšování důchodového věku by pak ale bylo pomalejší než dosud – místo dvou měsíců ročně by to bylo o jeden měsíc – a nový strop by začal platit v roce 2056.

Naopak vládou schválená varianta z dílny ministerstva práce a sociálních věcí počítá se zvyšováním důchodového věku prakticky neomezeně – protože nové generace se dožívají stále vyššího věku.

„Generaci po generaci se budeme dívat do úmrtnostních tabulek, jak se prodlužuje doba dožití v 50 letech, a sto procent prodloužení přeneseme do úpravy důchodového věku. Doba pobírání důchodu by měla zůstávat pořád 21,5 roku,“ vysvětloval princip původního návrhu už dříve ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Tato varianta navíc počítala s tím, že by se věk odchodu do penze pro mladší ročníky nesměl snížit. Mohl by být pouze stejný nebo až o dva měsíce vyšší.

Ještě v době sepisování důchodové reformy se ozvala s námitkami k tomuto postupu Česká demografická společnost (ČDS). Upozorňuje, že rozdíl v důchodovém věku by mohl být mezi jednotlivými ročníky rozkolísaný. A to kvůli vlivu, jako byl covid, kdy se některým ročníkům snížila doba dožití. Konkrétně pro generace narozené mezi lety 1969 a 1972 teď vychází stejný důchodový věk 65 let a 7 měsíců.

Demografové proto doporučují propočty doby dožití založit až na odhadu v 65 letech, a tedy nenastavovat důchodový věk podle prognóz, když je zástupcům daného ročníku padesát. V pětašedesáti už totiž podle demografů rozdíly v dožití mezi jednotlivými ročníky budou víceméně stejné.

Aby byl nárůst důchodového věku co nejplynulejší a mezigeneračně solidární, navrhují demografové navíc dělat odhad pouze jednou za pět let. Ten pak vydělit pěti a o to navýšit důchodový věk generacím, které jsou s výpočtem na řadě – každý ročník by tak šel do penze o měsíc později než ten předchozí.

Vše by vycházelo ze Zprávy o očekávaném vývoji úmrtnosti, plodnosti a migrace v České republice, kterou ČSÚ vydává s frekvencí pět let. Poslední vyšla loni a důchodový věk by se podle ní stanovil pro ročníky narozené 1974 až 1978.

Právě v reakci na připomínku demografů přišlo ministerstvo s několika alternativami, o nichž se nyní jedná. A právě preferovaná varianta vychází z návrhů demografů. Její hlavní nevýhodou je podle koalice dopad na státní rozpočet.

Stát vynakládá na důchody každoročně o desítky miliard korun více – letos to bude 706 miliard korun, což je o 48 miliard více než stát na důchody vybere. Tato záporná bilance se má v příštích letech zhoršovat.

Cílem původního návrhu neboli rychlejšího zvyšování důchodového věku proto bylo srazit dluh na důchodech (rozdíl mezi příjmy a výdaji na důchod) z 2,1 procenta HDP na 0,4 procenta HDP v roce 2070, zatímco zastropování na 67 letech by ho srazilo jen na 1,2 procenta. To je rozdíl zhruba osm desetin procenta HDP, v aktuálních číslech 64 miliard korun.

„Za mě je nejlepší ze zvažovaných variant varianta České demografické společnosti. Taktéž lze dobře žít i s tou variantou zvýšení na 67 let, každoročně o jeden měsíc,“ říká Vladimír Bezděk, uznávaný odborník na důchody a aktuálně také ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla.

„Ostatně touto metodou zvýšení důchodového věku vždy o kousek postupujeme nepřetržitě od roku 1996,“ připomíná. Podle něj to významně sníží dlouhodobý deficit důchodového systému zejména v demograficky nejtěžších letech 2045 až 2065, kdy budou pobírat penzi silné ročníky.

Poslední zvyšování důchodového věku o dva měsíce ročně, schválené za vlády Mirka Topolánka (ODS) v roce 2008, stále běží. Od roku 2030 budou podle stávajících pravidel chodit muži i ženy do důchodu v 65 letech. Pro představu: ještě v roce 2000 byl důchodový věk u žen se dvěma dětmi zhruba 56 let a u mužů 59 let.

Vláda už důchodovou reformu schválila, nyní se projednává ve sněmovně, kdy ji hodlá koalice v příštích měsících prosadit. Opozice s ní nesouhlasí, hnutí ANO se již nechalo slyšet, že pokud ve volbách vyhraje, reformu zruší. S žádnými vlastními návrhy, jak dál s penzemi, ale nepřišlo.