Jedním z hlavních úkolů zařazených v roce 2017 do programu kontrolních akcí Státního úřadu inspekce práce proto byly kontroly dodržování rovného zacházení se zaměřením na odměňování cizinců. Mezi cizinci, jejichž mzda byla inspektory oddělení inspekce NLZ pro Jihomoravský kraj kontrolována a porovnávána s českými zaměstnanci, převažovali státní příslušníci Slovenské republiky a Ukrajiny, ale byli mezi nimi i občané Kosova, Tuniska, Indie, Polska, Rumunska či Bulharska.

Provedenými kontrolami nebylo zjištěno porušování ust. § 110 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, které stanoví, že za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stená mzda, plat nebo odměna z dohody. V případě, že bylo zjištěno porušování pracovněprávních předpisů v oblasti odměňování, dělo se tak u zaměstnavatele bez ohledu na státní příslušnost zaměstnanců a nejčastěji se jednalo o poskytování nižší než minimální nebo zaručené mzdy všem zaměstnancům daného zaměstnavatele. Tito zaměstnavatelé zpravidla nebyli informováni o aktuální výši minimální a zaručené mzdy, případně o existenci zaručené mzdy ani nevěděli.

Kontroly byly prováděny většinou v menších firmách. Přestože oddělení inspekce NLZ pro Jihomoravský kraj často provádí ve spolupráci s cizineckou policií kontrolní akce na pracovištích, na kterých pracují desítky cizinců společně s mnoha českými pracovníky, nebylo možné zde kontroly dodržování rovného zacházení se zaměřením na odměňování cizinců provést. Důvodem je to, že na takových pracovištích cizinci zpravidla nepracují pro stejný podnikatelský subjekt jako Češi. Nejčastěji se stává, že Češi pracují pro „kmenovou“ společnost, které patří celé pracoviště, a cizinci, jež na pracovišti pracují společně s Čechy a vykonávají totožnou nebo obdobnou práci jako čeští pracovníci, pracují pro jednu nebo více subdodavatelských firem, případně každý cizinec jednotlivě jako osoba samostatně výdělečně činná.

Při těchto kontrolních akcích inspektoři často odhalují tzv. zastřené agenturní zaměstnávání, kdy dochází ke sjednávání smlouvy o dílo mezi „kmenovou“ firmou coby objednatelem a společností, která do „kmenové“ firmy dodává pracovní sílu z řad cizinců jako zhotovitelem. Firmy se k této formě spolupráce uchylují především z důvodu nižších nákladů na pracovní sílu, neboť v těchto případech zaměstnavatelé nedodržují rovné zacházení mezi zaměstnanci „kmenové“ firmy a cizinci subdodavatelské společnosti, ani srovnatelné pracovní a mzdové podmínky, přestože zaměstnanci obou smluvních stran vykonávají totožnou práci. V praxi se tak mnohdy stává, že cizinci vykonávají stejnou práci za mnohem nižší mzdu než Češi.

Zdroj: www.bozpinfo.cz 

-lhe-