Na tuto situaci rychle zareagoval Svaz průmyslu a dopravy ČR (SP ČR), který zadal společností Kalibro Projekt, s.r.o. zpracování studie s názvem Analýza využití distanční výuky v oblasti odborného vzdělávání během “koronavirové výuky 2020”. Ta měla přispět ke zmapování výjimečného období školního roku prezentací dat z rozsáhlého dotazníkového šetření, které proběhlo on-line formou na přelomu června a července letošního roku.

Průzkumu se zúčastnilo více než 3500 žáků převážně z maturitních oborů ve věku 16 – 18 let, 1164 učitelů v průměru s více než 15 lety praxe a 170 ředitelů a členů vedení ze 120 středních odborných škol a středních odborných učilišť z celé České republiky.

Studie byla rozdělena do tří částí, jež se dotazovaly na zkušenosti s distanční výukou ze strany studentů, učitelů a vedení škol. Kromě technických parametrů výuky na dálku sledovalo šetření, jak taková výuka zatěžovala všechny skupiny, kolik času jim zabrala, čeho se žáci a učitelé obávali (zejména v případě dlouhodobé výuky na dálku) nebo jak probíhala odborná výuka a praxe.

Jak vyplynulo z analýzy, téměř tři čtvrtiny učitelů a ředitelů školy sdílelo obavy, že při distanční výuce žáci dostatečně neprocvičí probíranou látku a že ji nepochopí. Více než polovina se obávala postupné ztráty motivace žáků. Také se ukázalo, že čtvrtina učitelů nebyla s velkou částí svých žáků v pravidelném kontaktu. Žáci komunikovali se svými vyučujícími nejčastěji prostřednictvím emailů nebo videohovorů a přes specializované programy pro administraci a komunikaci jako je Edookit či Bakaláři. Žákům nezabírala distanční výuka nadměrně mnoho času, tři čtvrtiny z nich strávily méně než čtyři hodiny denně. 60 % učitelů strávilo distanční výukou a přípravou na ni v průměru méně než 6 hodin.

Zásadním zjištěním, které uvedlo až 60 % respondentů, bylo, že na jejich škole probíhal odborný výcvik či odborná praxe pouze minimálně, případně vůbec ne. Pokud probíhal, převažovalo samostudium zaslaných materiálů. Tato forma výuky se teda jeví jako krajně nevhodná pro získání potřebných praktických dovedností žáků.

Polovina učitelů byla spokojena s prací žáků doma, stejně jako se spoluprací s rodiči. Více než 80 % ředitelů škol bylo spokojeno s tím, jak učitelé během jara zvládli distanční výuku. Jako komplikaci vnímali ředitelé u svých učitelů zejména nedostatečné znalosti a kompetence v oblasti IT. V tomto ohledu byli mnohem přísnější než učitelé sami k sobě.

Analýza byla zpracována v rámci projektu Rozvoj národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR.

Celá analýza je ke stažení zde.

-lhe-