Vyrovnání výše mezd přitom bude v tuzemsku trvat déle než ve většině dalších zemí EU. I v unii jako celku ale budou ženy na platovou rovnost čekat v průměru dalších 84 let. Pokud by se mzdy sbližovaly stávajícím tempem, například ve Francii by se srovnaly až za více než tisíc let.

V Polsku, Litvě nebo Portugalsku se platové rozdíly mezi muži a ženami nesnižují, ale stále prohlubují.

V Lucembursku, Rumunsku či Belgii by se naopak měly ženy dočkat stejných mezd jako muži už během několika let.

V EU nyní berou ženy v průměru o 16 procent méně než muži. Hůře než Češky jsou na tom už jen Estonky. Rozdíl ve výši platů je často způsoben tím, že ženy častěji než muži vykonávají hůře placenou práci nebo je jich mnohem méně v řídicích pozicích.

I po odečtení těchto faktorů ale zbývá takzvaný očištěný rozdíl v platech, který se zmíněnými důvody vysvětlit nedá.

“Ženy jsou odměňovány za stejnou práci jako muži na stejném pracovišti zhruba o 10 procent nižší mzdou,” konstatuje Alena Křížková ze Sociologického ústavu Akademie věd v předloňské studii pro ministerstvo práce a sociálních věcí.

Důvodem, proč ženy berou méně i za stejnou práci jako muži, je podle odborníků často diskriminace, ať už vědomá, či nevědomá. Ukázalo se to ve Velké Británii, kde musí velké firmy ze zákona zveřejňovat, jaký plat u nich v průměru na stejné pozici pobírají muži a jaký ženy. Vyšlo najevo, že se zásadně liší například i výše odměn, kterou společnosti vyplácejí muži a ženě vykonávajícím identickou práci.

Mateřstvím k nižšímu platu

Mezi důvody, proč jsou v Česku rozdíly v platech mezi muži a ženami tak velké, je také velmi dlouhá rodičovská dovolená. Ženy tak na řadu let vypadnou z pracovního procesu, zatímco muži během této doby často dále kariérně i platově rostou. Dlouhá rodičovská platově znevýhodňuje i mladé bezdětné ženy.

“Firma často mladou ženu nezaměstná nebo do ní neinvestuje, pokud pozoruje, že pravděpodobnost jejího odchodu na rodičovskou je nesrovnatelně větší než v případě jejího kolegy,” řekl HN Jan Drahokoupil, ekonom z Evropského institutu odborových svazů. Podle něj by bylo nejlepším řešením zkrátit dobu, na kterou ženy po narození dítěte opouštějí trh práce. Pro děti matek, které by o to stály, by tak měly být dostupné jesle už od půl roku věku jejich potomka, jak je tomu v řadě západních zemí.

Čeští poslanci ale před dvěma lety odmítli i návrh na to, aby měly ve školce garantované místo děti od dvou let. “Nikdo to nechce slyšet, je to politicky smrtící názor, ale českým ženám hodně škodí dlouhá a relativně velkorysá rodičovská dovolená,” tvrdí Drahokoupil.

Evropská odborová konfederace vyzvala Evropskou komisi, aby navrhla závazná opatření, která by vedla ke zmírnění rozdílů v platech mezi muži a ženami. Téma má v komisi na starosti její česká místopředsedkyně Věra Jourová.

“Evropa je pro ženy dobrým místem k životu, přes všechny nedostatky. Musíme ale zajistit, aby ženy a muži měli rovné příležitosti a aby se nerovnosti mezi nimi dále neprohlubovaly,” prohlásila letos na jaře, kdy oznámila, že návrh skutečně chystá. Přijít by s ním měla ještě letos.

Jourová podle všeho navrhne závazný zákon, který by upravoval transparentnost v odměňování zaměstnanců. To znamená, že by všechny státy unie měly zavést povinnost, aby zaměstnavatel zveřejňoval, kolik platí mužům a kolik ženám. Jak konkrétně bude tato povinnost vypadat, se komise teprve rozhodne podle toho, jakou zpětnou vazbu získá od jednotlivých zemí i od občanské společnosti. Její návrh následně začne platit, jen pokud ho schválí členské státy EU a Evropský parlament.

Ve Finsku a v Irsku mají zaměstnanci už nyní právo požádat o informaci, kolik berou jejich kolegové ve firmě. V Rakousku či v Belgii zase platí stejná povinnost jako ve zmíněné Británii, která už členem EU není − společnosti musí zveřejňovat, jaký plat u nich v průměru na stejné pozici pobírají muži a jaký ženy.

“Existují důkazy, že transparentnost v odměňování pomáhá řešit nespravedlivé nebo diskriminační rozdíly v platech,” konstatuje Evropský parlament ve studii týkající se platových rozdílů, kterou vydal letos v únoru.

Co jsou kvóty pro ženy

Zmíněná pravidla se většinou týkají jen větších podniků. Česko patří mezi země, které žádné opatření na zajištění transparentnosti v odměňování nezavedly. Podle průzkumu Evropské komise z roku 2017 by si 62 procent Čechů přálo, aby firmy musely zveřejňovat, jaký průměrný plat na konkrétních pozicích berou muži a jaký ženy.

Evropská komise taky chce, aby se členské státy EU začaly opět zabývat jejím několik let starým návrhem na zavedení takzvaných kvót pro ženy ve vedení velkých firem. V nich nyní působí výrazně více mužů než žen. Komise ale nepožaduje, aby společnosti začaly do svého vedení závazně přijímat ženy. Navrhla pouze, aby v případě, že na stejné místo existují dva naprosto rovnocenní kandidáti, dostalo přednost méně zastoupené pohlaví, tedy v drtivé většině případů žena.

Návrh zatím nepodpořil dostatečný počet členských zemí. Česko bylo původně proti, nakonec ale názor změnilo. Severské státy nebo Německo návrh odmítají, protože tvrdí, že tento problém chtějí řešit samy svými vnitrostátními zákony, a odmítají, aby se jím zabývala EU.

Zdroj: www.ihned.cz