Celosvětově je ve výkonných orgánech společností zastoupeno asi 12 % žen, avšak pouze čtyři procenta zastávají předsednické funkce. Vyplývá to z výsledků studie Corporate Governance Center Deloitte nazvané Women in the Boardroom: A Global Perspective.

Studie zahrnující 49 zemí včetně České republiky popisuje snahu zvýšit počet žen ve vedoucích pozicích. Nejlepší postavení mají zástupkyně něžného pohlaví tradičně v bohatších evropských zemích v čele s Norskem, Francií, Švédskem a Itálií. Nejméně změn bylo v této oblasti v poslední době zaznamenáno v Americe a Asii.

Na jedné straně je pozitivní zjištění, že se podíl žen ve výkonných orgánech společností zvyšuje, nicméně počet žen na vedoucích pozicích v těchto orgánech zůstává velice nízký,” uvedl vedoucí Deloitte Corporate Governance Centra v ČR Jan Spáčil.

V Česku se situace v posledních letech nemění. “Ačkoliv v ČR probíhala v posledních letech rozsáhlá diskuse, stále se jedná se o podobě směrnice, která by měla stanovit kvóty pro zastoupení žen v nevýkonných orgánech společností kótovaných na burze. Aktuální výsledky naší studie dokládají, že podíl ve vedení firem v ČR se meziročně téměř nezměnil a stále ve srovnání se světem zaostáváme,“ doplnil Spáčil..

Ženy ve vedení společností v ČR (Czech Top 100)
  2001 2012 2013 2014
Statutární orgány společností Členky představenstva 4,5 % 6,3 % 7,17 % 8,73 %
Jednatelky 0 % 8 % 11,25 % 10,31 %
  Členky dozorčí rady 8 % 13,2 % 14,91 % 13,51 %
  Prokuristky 12,6 % 22 % 22,09 % 21,88 %

Zdroj: Deloitte Corporate Governance Centrum ČR (10/2014) s využitím žebříčku Czech TOP 100 2014.

Globální statistiky reflektují rozdílný přístup jednotlivých zemí. Například skandinávské země mají zavedeny důležité politiky, které ženám usnadňují zastávat posty ve statutárních orgánech, oproti zemím z asijsko-pacifického regionu, které obdobné politiky implementují velmi pomalu. Je tedy zřejmé, že nejen u nás existuje prostor pro zlepšování,“ říká advokátka společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal Jaroslava Ignáciková.

Zajímavostí je, že tak vyspělé demokratické země jako USA či Kanada buď za celosvětovým průměrem zaostávají nebo se ve statistikách pohybují kolem průmerných hodnot.

Poněkud lépe je na tom se zastoupením žen ve vedení podniků Kanada, v USA je ve statutárních orgánech jen 12 procent žen a jen tři procenta z nich jim šéfují.

Velký vliv na poměr zástupců obou pohlaví v řídích orgánech podniků mají tzv. kvóty na genderovou diverzitu. Zatímco ve Velké Británii, která žádné kvóty neuplatňuje, je v představenstvech a dozorčích radách 16 procent žen a asi 4 procenta dam na nejvyšší pozici, ve Francii, která povinné zastoupení zavedla, se postupně podíl žen ve vedení podniků zvýšil až na 30 procent. Paradoxně to ovšem nemá vliv na zastoupení v předsednických funkcích (ve Francii jen 3 procenta zástupkyň něžného pohlaví).

V Německu budou zavedeny povinné genderové kvóty, jež se budou vztahovat na dozorčí rady 100 společností kótovaných na burze uplatňujících systém tzv. „kodeterminace“ (tedy systém, kdy mají zaměstnanci právo podílet se na řízení společnosti), od příštího roku. V současnosti je zde ve statutárních orgánech firem zastoupeno 18 % žen.

Genderová diverzita nejvýznamnějších asijských zemí dosahuje 6 % a je v celosvětovém srovnání na nejnižší úrovni. Pouze několik zemí regionu má zavedeny kvóty či jiná opatření zaměřená na tuto problematiku,” sdělují autoři studie. Například v Indii, kde jsou ženy stále ve výrazně podřízeném postavení, se jich ve vedení firem obejvuje 8 procent. V Hongkongu, kde tvoří opačné pohlaví polovinu pracovní síly, je ve statutárních orgánech kótovaných společností 10 procent žen.

 

-lhe-