Invaze Ruska na Ukrajinu však představuje další hrozbu pro mír a bezpečnost Evropy, její obyvatele i podnikatele. Firmy čelí masivnímu nárůstu cen energie, které na ně negativně dopadají. Zároveň musíme urychlit veškeré snahy o zajištění alternativních zdrojů dodávek energie i kritických surovin a komponentů. Stojí tedy před námi jasný herkulovský úkol: vytvořit kvalitní růst i klimaticky neutrální budoucnost a zároveň ochránit naše podniky, občany a zaměstnance před novými hrozbami.

OZELENĚNÍ EVROPY PŘINESE DVOJNÁSOBNOU SPOTŘEBU ENERGIE

Zelená transformace Evropy znamená pro naše podniky masivní rozšíření ekologické mobility stojící na lithiových bateriích, vodíku a obnovitelných palivech. Budeme muset masivně zrenovovat budovy, transformovat infrastrukturu a elektrifikovat průmyslové procesy, což by mohlo do roku 2050 více než zdvojnásobit celosvětovou poptávku po energii. Zároveň je ale třeba zajistit alternativní zdroje dodávek energie.

Je potřeba zvýšit veřejnou podporu a zrychlit lhůty pro vydávání povolení a instalaci zdrojů pro výrobu a distribuci čisté energie. To nám umožní postupně se zbavit fosilních paliv v energetice. A pro přechod na energetiku s nulovými čistými emisemi budeme muset využít všechny zdroje – energii větrnou, solární, jadernou, ale i vodík, obnovitelná paliva, energetické úspory i inovace produktů.

EVROPA SAMA ZELENĚJŠÍ SVĚT NEUDĚLÁ

Musíme zvážit i globální situaci. Evropa vypouští 8 % celosvětových emisí CO2 a svou klimatickou stopu snižuje mnohem rychleji než jiné velké ekonomiky. Klimatická opatření mohou ale být úspěšná pouze, budou-li se aplikovat celosvětově. To znamená, že evropský systém obchodování s emisemi musí udržovat dostatečný počet bezplatných povolenek na emise uhlíku, abychom nezničili miliony pracovních míst v ocelářském, hliníkářském, cementářském nebo chemickém průmyslu, u nichž hrozí, že budou přesunuty mimo EU.

Dokud velcí emitenti, jako jsou USA nebo Čína, ve svých klimatických ambicích pokulhávají, nižší klimatické ambice jim umožní levnější, ale už ne nutně udržitelnější výrobu. Evropské podniky musí mít kapacitu investovat do své vlastní transformace a vyrábět bezuhlíkovou ocel, chemikálie nebo hliník. Znamená to také, že musí být úspěšně otestováno tzv. uhlíkové clo (CBAM), které pomůže Evropě čelit úniku uhlíku a zabrání přesunu těžkého průmyslu do regionů s vyššími emisemi.

Bez správných nástrojů bude každá vláda v Evropě čelit úbytku pracovních míst a odporu veřejnosti. Skutečně se do roku 2026 zvýší celosvětový výkon z obnovitelných zdrojů o více než 60 %, jak se předpokládá? Pro představu to odpovídá současnému celosvětovému výkonu z fosilních a jaderných zdrojů.

Abychom zajistili ekonomicky úspěšnou transformaci, musíme zohlednit rychle se měnící situaci a přistoupit k této výzvě realisticky. Zaprvé, potřebujeme v Evropě silnou průmyslovou základnu s konkurenceschopnými podniky. Většina praktických řešení pro zelenou transformaci přichází přímo z průmyslu, jakákoli opatření snižující konkurenceschopnost evropských podniků by na ni proto měla negativní dopad. Za druhé, balíček “Fit for 55” potřebuje komplexní “konfrontaci s realitou”. Prioritou musí být proveditelné časové harmonogramy a zjednodušení nových pravidel. Složitá regulace je skutečně nepřítelem inovací, a právě inovace potřebujeme, abychom zajistili budoucí řešení pro klimatické výzvy.

Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Pierre Gattaz, prezident BusinessEurope

Zdroj: www.spcr.cz