Podle Hospodářských novin (HN) totiž ministerstvo financí (MF) usoudilo, že živnostníci a další OSVČ platí příliš nízké daně. Rozdíl mezi tím, co od nich stát vybral a co jim vrátil, se za první půlrok dostal do minusu 1,2 miliardy korun.

HN ale uvedly, že ještě před necelými čtyřmi měsíci při představování daňové reformy Kalousek sliboval, že se paušály nesníží. Mimo jiné i proto, aby neohrozil křehký růst české ekonomiky. Kriticky se staví k nápadu vládní ODS, která tvrdí, že v době křehkého růstu a poměrně vysoké nezaměstnanosti by takové opatření mohlo být kontraproduktivní. Proti změně v nastavení paušálů pro OSVČE se bouří i zaměstnavatelé.

Miroslava Kalouska k úvahám o změnách v nastavení paušálu pro OSVČ prý ale vedou výpočty, které ukazují, že placení paušálů je pro stát nevýhodné, místo toho, aby to bylo naopak. Hospodářské noviny uvádějí příklad, kdy 80procentní výdajový paušál umožňuje řemeslníkům i při relativně vysokých tržbách platit daně jen minimální, nebo žádné. Takový člověk má sice velké tržby, ale místo daní ho stát vlastně dotuje, řekl HN Kalouskův náměstek pro daně a cla Ladislav Minčič.

Podle jeho slov se ukazuje, že výnos z daní živnostníků, tedy z daně z příjmu fyzických osob z přiznání, je záporný. To znamená, že prostředky finanční úřady vracejí. Dobrá polovina daňových přiznání podaných k prvnímu dubnu letošního roku obsahovala negativní povinnost, tedy vratku.

Původním smyslem výdajových paušálů bylo umožnit podnikatelům vyhnout se nutnosti archivovat hromady účtenek potřebných k prokázání nákladů. Podle posledních údajů v Česku vykonává buď hlavní, nebo vedlejší samostatně výdělečnou činnost 976 000 lidí. Podle Hospodářských novin používá výdajové paušály zhruba polovina z nich.

-pda-