Práce z domova ale nemusí vyhovovat každému. Její nevýhodou může být například absence kontaktu s lidmi nebo ztráta pracovního řádu, zvláště v případě, kdy zaměstnanec zároveň pečuje o děti.

Pandemie přinesla změny v organizaci práce

Před vypuknutím pandemie využívalo práci z domova zhruba 4 – 8 % zaměstnanců, nyní jich na home ofice pracuje až 38 %. Je tedy nasnadě, že z dříve oblíbeného pracovního benefitu se tak stala nutnost, která napomáhá k fungování řady firem a udržení pracovních míst.

Home office ovšem naráží i na určité problémy. Na nedostatečné vymezení pravidel a podmínek práce z domova poukazují jak zaměstnavatelé, tak zaměstnanci. Z pohledu zaměstnavatelů je jako zásadní vnímána problematika povinnosti zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V souvislosti s prací z domova se často řeší i otázka proplácení nákladů spojených s jejím výkonem.

Právní aspekty práce home office

Problematika práce z domova je upravena § 317 zákoníku práce. Podstatné pro takto prováděnou práci je:

  • Práci z domova nemůže zaměstnavatel nařídit.
  • Při práci z domova si zaměstnanec svou práci rozvrhuje sám.
  • Zaměstnavatel a zaměstnanec se však může v pracovní dohodě k práci z domova dohodnout na základních parametrech pracovní doby.
  • I při práci doma se může přihodit pracovní úraz, v takovém případě je však důkazní břemeno na straně zaměstnance, nikoliv zaměstnavatele
  • Zaměstnavatel se nemůže zprostit zodpovědnosti za BOZP u zaměstnance, který pracuje z domova, rizika musí stále řídit.
  • Podle ustanovení § 317 písm. c) Zákoníku práce zaměstnanci pracujícímu z domova nepřísluší mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas, ani náhradní volno nebo náhrada mzdy nebo příplatek za práci ve svátek.
Proplácení nákladů

A jak je to s náklady spojenými s výkonem práce z domova? Náklady za vykonanou (závislou) práci jdou vždy na vrub zaměstnavatele, a to i včetně nákladů spojených se zajištěním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. V praxi to vypadá tak, že zaměstnanec doma svítí, topí, používá osobní počítač, komunikuje se zaměstnavatelem telefonem nebo něco tiskne. Zaměstnavatel si tedy se zaměstnancem musí v dohodě o home office stanovit, jaké náklady mu bude hradit. O náhradě výdajů hovoří § 346c zákoníku práce.

Jak zavádět home office

„Dohoda je alfa a omega celého home office,“ zdůrazňuje JUDr. Martin Mikyska. Zároveň dodává, “že na home office nelze žádného zaměstnance poslat na základě ustanovení vnitřního předpisu zaměstnavatele, na základě kolektivní smlouvy nebo pracovního řádu”.

Zaměstnavatel se tedy musí se svými zaměstnanci dohodnout na podmínkách výkonu práce doma. Měli by spolu uzavřít dohodu o práci z domova, kde bude uvedeno:

  • jakým způsobem bude práce zadávána a odevzdávaná,
  • místo výkonu práce,
  • pracovní náplň,
  • množství práce, které musí odpovídat délce zákonem stanovené pracovní doby,
  • termíny plnění úkolů,
  • vedení evidence pracovní doby,
  • jestli dotyčný bude pracovat v noci apod.,
  • Mohou si stanovit určitou hodinu, kdy bude zaměstnanec přítomen na pracovišti nebo k dispozici na telefonu.

Zaměstnavatel by měl zajistit vybavení domácího pracoviště nejlépe vlastním zařízením, například počítačem, notebookem, nářadím, přístroji nebo dalšími předměty potřebnými pro výkon práce, za které nese zaměstnanec odpovědnost.

Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci na home office

Zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochranu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce.

Problematice bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) při práci z domova se věnuje “Metodika řízení práce prováděné formou home office”, která je dostupná na stránkách MPSV.

Náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci je povinen hradit zaměstnavatel. Tyto náklady nesmějí být přenášeny přímo ani nepřímo na zaměstnance.

Povinnosti, které ukládá zákoník práce v oblasti BOZP, je v případě práce z domova prakticky nemožné splnit. Zaměstnavatel odpovídá za BOZP v prostředí, které nezná a nemůže ovlivnit. Ustanovení o povinnostech BOZP ve vztahu k práci z domova je tudíž potřeba si vykládat přiměřeně. Kontrolovat obydlí zaměstnanců, jestli mají na schodech do sklepa madla apod., není reálné. Jedna z možností, jak řešit záležitosti BOZP, je čestné prohlášení zaměstnance, že místo výkonu práce splňuje základní požadavky BOZP.

Praktická doporučení pro BOZP při práci na home office
  1. Poskytnout zaměstnanci přehled rizik a požadavků na BOZP.
  2. Zaměstnanec potvrdí, že pracoviště splňuje požadované parametry.
  3. Pravidelné BOZP školení zaměstnanců – typické nebezpečí na home office
  4. Sjednat možnost vstupu do prostor pro případnou kontrolu a vyšetření pracovního úrazu.
  5. Poskytnout lékárničku.
  6. Poskytnout veškeré návody k zařízení, proškolit zaměstnance.
  7. Zavázat zaměstnance dodržovat přestávky v práci, nepracovat v noci, apod.
Pracovní úrazy

Odpovědnost za pracovní úrazy i během práce z domova nese zaměstnavatel. Ale ne každý úraz na pracovišti je pracovní úraz. Důležité je stanovit si povinnost neprodleného hlášení pracovních úrazů a umožnění prošetření úrazu na místě. Prokazování může být v tomto případě problematické.

-lhe-