Výsledky HDP v tomto roce dopadly pozitivněji, než se podle vývoje ekonomiky očekávalo. Firmy dokázaly v řadě případů udržet nárůst produkce, přestože čelily zvyšujícím se cenám vstupů, zejména energie, nebo zpoždění dodávek. I přes všechny narůstající bariéry a nejistoty ekonomice nakonec letos pomohlo několik pozitivních faktorů, například odložená poptávka domácností či firemních investic po koronavirových restrikcích. Je to však na úkor zejména příštího roku, kdy se naplno projeví dosavadní překážky.

Ekonomika bude nyní postupně zpomalovat. Svědčí o tom např. mezičtvrtletní pokles HDP ve třetím čtvrtletí, který byl ovlivněn zejména klesající spotřebou domácností a stagnací investic. Trend zpomalování ekonomiky je navíc patrný z řady jiných měkkých i tvrdých dat. Od výhledu zakázek u nákladní dopravy, přes společné šetření SP ČR a ČNB mezi nefinančními podniky, až po očekávání stagnace růstu v eurozóně v příštím roce. Vidíme, že poptávka ochlazuje. Pesimističtější výhled lze pozorovat např. i z aktuálního Indexu nákupních manažerů za listopad, který hlásí pokles objemu produkce, nových zakázek, ale i exportu. Proto očekáváme v roce 2023 další zpomalení ekonomického růstu na 0,9 % či níže. Důležitou roli bude hrát, zda se podaří dotáhnout všechna opatření k cenám energie pro firmy.

CO OVLIVNILO ČESKOU EKONOMIKU V ROCE 2022?

Vývoj ekonomiky ovlivnila kromě kumulace bariér i řada pozitivních faktorů. Například nízká nezaměstnanost, vyšší míra úspor z doby covidové či odložená poptávka domácností a investic firem po koronavirových restrikcích. Růstu celkově pomohla solidní domácí i zahraniční poptávka. K pozitivním výsledkům přispěl také efekt nízké srovnávací základny z minulého roku.

Některé faktory, zejména výše uvedené bariéry, se ale projevují v ekonomických indikátorech s určitým zpožděním. Vyšší inflace snižující reálné příjmy, rostoucí úrokové sazby či nálada v ekonomice se na spotřebě a výrobě neodrazí ze dne na den. Nyní již dochází postupně k obratu a mnohé podniky mají mimo jiné kvůli ochlazující domácí i zahraniční poptávce problém promítnout zvyšující se náklady do cen svých konečných produktů, což se podepisuje na snížení marží výrobců. To se dál negativně podepíše např. na výši investic či obratu exportu. Optimističtějšímu výhledu, co se týče spotřebitelského apetitu, brání propad reálných příjmů domácností a zhoršení ekonomického výhledu v zahraničí. Zároveň ale firmy prokazují, jak se s řadou bariér vypořádávají.

Rozdíly v kondici firem se odrážejí i v personální politice firem. Firmy budou v plánování výhledu obecně opatrnější a problémy energetické krize spolu s postupujícím ochlazením i zahraničních ekonomik mohou situaci významně zhoršit.

Významným faktorem na konci letošního, ale zejména roku 2023, bude otázka dořešení opatření k cenám energie. Vláda nyní udělala první krok k pomoci i pro velké firmy v příštím roce, nyní je třeba dopracovat příslušné detaily. Právě zajištění určité pomoci firmám je klíčové pro další vývoj například investic.

TRH PRÁCE V ROCE 2023

I když celkový optimismus na trhu práce v souladu s ekonomickým vývojem a výhledem klesá, aktuálně plánuje více firem nabírat zaměstnance než propouštět. Na pracovním trhu jsou patrné rozdíly mezi odvětvími, kdy energeticky náročné podniky či firmy v oblasti služeb nebo firmy přímo napojené na energeticky náročné podniky jsou a budou v tíživější situaci a k případnému propouštění bude docházet právě u nich. Dle listopadového průzkumu SP ČR se české firmy snaží i v současné náročné situaci udržet své zaměstnance. Propouštění v prvním pololetí příštího roku sice plánuje 10 % respondentů, ale zhruba třetina podniků chce naopak zaměstnance nabírat a více než polovina dotazovaných neplánuje žádné změny.

Pracovní trh se ovšem nadále vyznačuje nedostatkem zaměstnanců s potřebnými znalostmi a vědomostmi, a to jak v nízkokvalifikovaných, tak vysoce kvalifikovaných pracovních pozicích. V této souvislosti se ze strany firem začala přidávat poptávka po cíleném vzdělávání jejich zaměstnanců, po tzv. digitálním upskillingu a reskillingu. Jinými slovy – firmy jsou nuceny zásadně inovovat a k tomu potřebují vzdělané zaměstnance. Nehledají je někde mimo, ale mezi svými stávajícími zaměstnanci. Proto by firmy uvítaly v roce 2023 od státu možnost jednoduchého a administrativně nezatěžujícího systému podpory na vzdělávání z Národního plánu obnovy a operačních programů. Zvyšující poptávku potvrzuje i náš březnový průzkum k digitálním dovednostem.

Dalším problémem jsou kvóty a zdrojové země pro zaměstnávání cizinců ze třetích zemí na tzv. nedostatkových pracovních pozicích. Vláda sice rozšířila okruh zdrojových zemí aktualizací nařízení vlády v oblasti pracovní migrace o Gruzii, Arménii, Moldávii, ale navyšování ročních/měsíčních kvót pro stávající země je stále velmi nedostatečné, zejména pokud jde o Kazachstán, Indii či Mongolsko. Současné kvóty zdaleka neumožňují pokrýt výpadek pracovníků z Ukrajiny a Běloruska, a to ani se zapojením ukrajinských uprchlíků. Nábory a předvýběr pracovníků v zahraničí, které naše firmy realizují, by měl být návazně zakončen podáním žádosti o zařazení do programu ekonomické migrace, nikoli několikaměsíčním čekáním, kdy a zda se zařazení v důsledku nízké kvóty zadaří.

V roce 2023 bude Svaz průmyslu a dopravy ČR proto dále apelovat na vládu, aby navýšila kvóty v zavedených zdrojových zemích a zrychlila přípravu koncepce migrační politiky postavené na bodovém systému a digitalizaci procesů.

SP ČR POKRAČUJE VE SNIŽOVÁNÍ ADMINISTRATIVY

Svaz dlouhodobě usiluje o snížení administrativní zátěže zaměstnavatelů. Naším cílem je, aby se stát u připravované a přijímané legislativy alespoň přiblížil k anglosaskému pravidlu „za každou nově zavedenou povinnost dvě zruš“. Ve své snaze bude Svaz průmyslu a dopravy ČR pochopitelně pokračovat i v roce 2023. Závazek je to o to větší, jelikož se Svaz průmyslu na 1. pololetí roku 2023 ujímá předsednictví expertní skupiny MPO pro snižování administrativní zátěže. Na snižování byrokratické zátěže firem tak budeme mít v tomto půlroce významnější vliv. A jaké oblasti jsou pro nás v tomto směru prioritní?

Klíčové je řešení snižování administrativní zátěže, zejména v personální a daňové oblasti, kdy vycházíme z výstupů analýzy z roku 2017, které bohužel platí stále. Na jaře letošního roku jsme předali ministrovi pro legislativu přehled nejabsurdnějších povinností podnikatelů. I na základě toho ministr zpracoval a předložil Antibyrokratický balíček I., který vláda 30. srpna schválila.

Svaz uvítal proklamovaný záměr snižování a zjednodušení administrativy pro podnikatele, který je v souladu s našimi požadavky. Do Antibyrokratického balíčku byly zapracované některé naše dřívější požadavky, např. zrušení povinného vykazování údajů o množství elektřiny pro dobíjení služebních vozidel či odstranění hlášení o ukončení pracovní neschopnosti zaměstnance, který již v dané firmě nepracuje.

Do balíčku byl také zařazen již dříve deklarovaný záměr umožnit účetní a daňovou evidenci v cizí měně, tj. účetní vykazování v cizí měně, podání daňového přiznání ke korporátní dani v cizí měně či možnost placení v cizí měně (EUR). Pokud by si zainteresované firmy mohly zjednodušit účetní a daňovou evidenci, byla by to pro ně velká administrativní pomoc. Vedení téměř celého účetnictví a přidružených evidencí duplicitně (CZK a EUR) vyžaduje vysoké finanční náklady na udržování a úpravy IT systémů a též i na personální kapacity.

Další oblastí, kde by se zaměstnavatelům mělo již od Nového roku ulevit, jsou pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců. U zaměstnanců v první kategorii, což jsou například kancelářské pozice, kde by samotná práce neměla představovat žádné riziko pro zaměstnance, se nám podařilo prosadit jejich úplné zrušení. O zrušení prohlídek zaměstnanců v první kategorii jsme jednali s Ministerstvem zdravotnictví a výstupem je novela vyhlášky o pracovnělékařských službách, která ruší periodické prohlídky v kategorii první a bude platit od 1. ledna 2023.

Další z absurdních povinností, kterou zaměstnavatelé v současnosti musí dodržovat a mnozí pracovníci z firem ji dobře znají, je písemný rozvrh čerpání dovolené. Ten přitom není při reálném určování dovolené v průběhu roku vůbec závazný a v praxi nepřináší žádnou výhodu zaměstnavateli, zaměstnancům ani odborům. Jde o historické ustanovení, které firmy pouze administrativně zatěžuje. Naší snahou je jeho úplné zrušení.

Dále bychom rádi zjednodušili i každoroční podepisování takzvaného růžového papíru, tedy prohlášení poplatníka k dani z příjmu. Pro mzdové účetní to znamená každoroční uhánění zaměstnanců, aby podepsali prohlášení. U většiny zaměstnanců přitom nedochází ke změně již jednou uvedených údajů. Svaz navrhuje, aby prohlášení bylo podepisováno při nástupu do zaměstnání a pak jen v případě, že dojde ke změně, ať už třeba narození dítěte, ztrátě zaměstnání u manžela nebo manželky nebo invaliditě.

Další oblast, jejíž změna by přinesla firmám ulehčení, je digitalizace v pracovněprávních vztazích, jejíž návrh je jedním z bodů připravované novely zákoníku práce. Ta je ale teprve na samém začátku legislativního procesu.

Neoddiskutovatelným ulehčením pro firmy do roku 2023 je také daňový balíček, o kterém si podrobně můžete přečíst zde.

Přehled všech daňových změn týkajících se podnikatelského prostředí pro rok 2023 pak naleznete zde.

Přehled všech témat a oblastí, kterými se bude Svaz průmyslu a dopravy ČR v roce 2023 zabývat, pak naleznete v našem programovém prohlášení na rok 2023.