Ty by v konečném důsledku měly ukázat, jaká pracovní místa zaměstnavatelé poptávají a školy by mohly rychleji reagovat na jejich požadavky, včetně kvalifikačních předpokladů. Uvnitř vzdělávacího systému pro odborné školství však doutná i řada dlouho neřešených potíží, jako je třeba odměňování odborníků z praxe, kteří by měli předávat zkušenosti studentům.

Účastníci kulatého stolu „Odborné školství – hrozba, chaos nebo příležitost?“, který uspořádalo regionální zastoupení Svazu průmyslu a dopravy pro Středočeský kraj, z prezentací poznali, že řada firem si kvůli neodpovídajícím kvalifikačním předpokladům vybírá ze studentů odborných škol již od 1. ročníku a studenty poté motivuje praxí ve vlastních provozech a často také finančně.

Posluchači se shodli na tom, že vylepšení vzdělávacího systému a zajištění dostatečně kvalifikovaných zaměstnanců má nyní v rukou stát, který musí změnit řadu systémových záležitostí. Pomoci lepší informovanosti o vzdělávacích programech celoživotního učení, které školy vypisují, mohou nejen stávající projekty, jako je třeba UNIV 2 v krajích, ale z druhé strany i zdokonalení informací z Úřadu práce, který eviduje podrobné statistiky nezaměstnanosti. Třeba zaměřením na to, jaké školy mají v evidenci nezaměstnaných nejvíce uchazečů a jak jsou proto ochotny změnit své výukové programy.

Podle Pavla Petroviče z Národního ústavu odborného vzdělávání je efektivita vzdělávání v odborných školách významně závislá na dobře fungujících vztazích mezi školou a jejím okolím, v němž působí. Účastníci kulatého stolu se pak s přednášejícím shodli, že klíčové postavení v tomto vztahu mají především sociální partneři školy, a to zejména ti, kteří se bezprostředně na tvorbě a realizaci vzdělávacích programů školy podílejí. Dlouhodobě poptávaná vyšší účast zaměstnavatelů je v tomto ohledu už tradičním závěrem diskuzí. Také středočeský kulatý stůl, zaměřený na vzdělávací systém, odsouhlasil závěrem Memorandum k podpoře technických učebních a maturitních oborů.

-pda-