Počítá s tím návrh vládního nařízení, které připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Ministerstvo také připravilo návrhy na zvýšení minimální mzdy.

Vláda může minima zvýšit svým nařízením v pravidelném termínu od 1. ledna, pokud vzrostou náklady na výživu a ostatní základní potřeby v rozhodném období alespoň o pět procent. V současnosti je životní minimum 3126 korun měsíčně pro samostatně žijící lidi. U domácnosti se odvíjí od počtu jejích členů, například u dvou dospělých se dvěma dětmi ve věku osm a 16 let činí v součtu 9690 korun měsíčně. Po navrhovaném zvýšení o 9 procent by tedy životní minimum pro jednotlivce stouplo na zhruba 3410 korun, u zmíněné rodiny na 10 562 korun. Existenční minimum pro dospělou osobu nyní činí 2020 korun, zvýšit by se mělo také o devět procent. To znamená na 2200 korun.

MPSV dokončilo také dvě varianty návrhu na zvýšení minimální mzdy. První varianta počítá s navýšením z 8000 na 8400, druhá na 8500. Návrh by měl přinést změny, které se týkají výše minimální mzdy pro mladistvé a zdravotně postižené. Nemělo by tak být již možné vyplácet jim sníženou minimální mzdu.

Od výše životního a existenčního minima se odvíjí výše sociálních dávek, například v hmotné nouzi, či na nárok na porodné. Minimální mzdu pobírá zhruba 40 000 tisíc lidí, tedy asi jedno procento zaměstnanců v podnikatelské sféře. Její zvýšení by se přesto dotklo i ostatních pracovníků. Současně totiž mají stoupnout i úrovně zaručené mzdy, tedy minimální tarify pro jednotlivé skupiny profesí. Výjimkou je nepodnikatelská sféra, odměňovaná podle platových tabulek.

-red-