Vyplývá to z novely insolvenčního zákona, kterou resort poslal do připomínkového řízení. Vláda tak vrací do hry návrh, který předložila již minulá vláda Andreje Babiše (ANO), ale který nakonec Sněmovna i kvůli covidu nestačila schválit.

„Lidé nezvládající platit své dluhy se tedy budou moci rychleji dostat z dluhové pasti. Usnadní se tím jejich návrat do běžného života,“ odůvodnila změnu Markéta Poslušná z tiskového odboru ministerstva. „Zkrácení doby oddlužení se dotýká jak podnikatelů, tak nepodnikatelů,“ dodala.

Ke zkrácení oddlužení na tři roky Česko zavazuje i evropská směrnice, ale pouze u podnikatelů, nikoliv dalších osob. V současnosti mají tříletou lhůtu pouze senioři a lidé ve druhém nebo třetím stupni invalidity.

Věřitelé nesouhlasí

Názory na plošné zkrácení doby oddlužení se přitom různí. „Ve výsledku to může být pozitivní, ovšem za předpokladu, že se zpřísní podmínky oddlužení,“ řekl Právu poslanec Patrik Nacher (ANO). „Mám tím na mysli věc jako kontrola toho, zda dlužník dělá vše pro splácení,“ podotkl. Změna podle něj může být nápomocná tím, že se lidé dříve oddluží a vrátí se do systému zpět ze šedé ekonomiky, ale bude to na úkor věřitelů, kteří dostanou nazpátek méně peněz.

Změnu by uvítal Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení. Obrovské množství exekucí, které v Česku je – podle Exekutorské komory jich v pololetí bylo 4 165 938 a týkaly se 683 239 lidí –, je podle něj velkou zátěží pro ekonomiku a sociální systém. „Čím dříve se podaří lidi oddlužit a vrátit je na pracovní trh, tím lépe pro všechny,“ dodal.

Návrhu naopak oponuje Česká asociace věřitelů. „Podmínky osobních bankrotů se natolik uvolní, že to může být kontraproduktivní. Lidé stěží vydělávající na své účty nebo hypotéky budou zvlášť v období ekonomické recese demotivováni, pokud uvidí, že snaha splácet vlastně není nutná a že je pohodlnější oddlužení, na jehož konci se neuhrazené dluhy zkrátka odpustí,“ míní výkonná ředitelka Petra Kolářová.

Na věřitele to podle ní bude mít zásadní vliv, protože dostanou zpět asi jen pět až deset procent svých pohledávek. „A to je bolestně málo,“ konstatovala.

„Jak je vidět již ze současné situace, schopnější dlužníci ovlivňují své příjmy, aby platili co nejméně. Jestliže ještě zkrátíme dobu oddlužení z pěti na tři roky, tak dlužníci prostě a jednoduše zaplatí míň,“ doplnila Jarmila Veselá, jednatelka společnosti InsolCentrum. Podle jejích odhadů se průměrná míra uspokojení věřitelů při přijetí plošného tříletého oddlužení může pohybovat jen mezi 5 a 6,5 procenta.

„Zkrácením doby oddlužení se nevyhnutelně sníží počet měsíčních splátek, a to ze šedesáti na 36,“ přiznává i ministerstvo. Dojde ale podle něj k úpravě, která má zajistit nezajištěným věřitelům větší podíl na těchto splátkách. Navíc bude možné při neplnění povinností oddlužení prodloužit až o rok nebo ho zrušit.

„Posiluje se důraz kladený na dosahování adekvátní mzdy dlužníka, případně alespoň na důsledné placení tzv. minimální splátky,“ dodal úřad.

Podle Hábla to naopak bude pro řadu věřitelů výhodné, často jsou totiž v pořadí splátek na šestém, sedmém či dalším místě a nemají šanci vymoci ani korunu. „Ale pokud jdou dlužníci do oddlužení, dostávají se věřitelé na stejnou úroveň, a každý dostává proporcionálně stejně. Takže místo virtuálních pohledávek, kdy možná někdo někdy něco v budoucnu uvidí, dostanou aspoň část,“ míní Hábl.

Novela ještě musí projít připomínkovým řízením a pak ji musí schválit vláda a parlament. Pokud se tak stane, mohla by začít platit v polovině příštího roku.

Zdroj: www.novinky.cz