„Strach o zdraví přitom klesá s vyšším dosaženým vzděláním. Zatímco mezi vyučenými lidmi bez maturity či lidmi se základním vzděláním má alespoň někdy v práci strach o své zdraví 65 %, mezi vysokoškoláky je to o poznání nižší podíl – 23 %,“ říká Martin Šimek ze společnosti CRDR.

Za rok 2014 došlo v Česku podle Českomoravské konfederace odborových vztahů ke 40 358 pracovních úrazů, přičemž 105 jich bylo smrtelných a 1394 závažných. Ačkoli mezi nejrizikovější práce patří řízení nákladních automobilů a práce na stavbě, nevyhýbají se úrazy ani pedagogickým a zdravotnickým pracovníkům nebo úředníkům.

Zaměstnavatelé přitom tvrdí, že ochranu zdraví svých zaměstnanců nepodceňují. Více než dvě třetiny firem pořádaly školení o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci v posledních 12 měsících. Pět firem ze sta pak více než před rokem. Na co však firmy zapomínají, je školení nových zaměstanců při nástupu na pracoviště. Dělá to pouze čtvrtina z nich.

Zaměstnanci se cítí proškoleni, reálné znalosti ale pokulhávají

„Z výsledků průzkumu je překvapující, že stále mnoho zaměstnavatelů používá poměrně zastaralý a neefektivní způsob osobního školení zaměstnanců. Lektora využívají téměř čtyři pětiny firem. Zajímavé také je, že toto číslo neodpovídá výpovědím zaměstnanců, kteří se s těmito kurzy setkali v menší míře,“ říká Martin Šimek a dodává, že opačně je tomu u předložení materiálů k přečtení. Zatímco se k této praxi přiznává 10 procent firem, zaměstnanci mají se způsobem „přečti a podepiš“ zkušenost ve 22 procentech případů.

U moderní formy školení pomocí online aplikace (tzv. e-learningu) se výpovědi zaměstnanců a firem shodují, tato metoda je používána zhruba u desetiny školení. „Přitom je to pro méně rizikové činnosti nejefektivnější, levné a časově nenáročné,“ tvrdí Martin Šimek.

Co se týče samotného školení, polovina lidí si myslí, že je v oblasti BOZP velmi dobře proškolena, reálné znalosti však už tak přesvědčivé nejsou. Čtyři procenta lidí se nesprávně domnívají, že při resuscitaci se má dát přednost umělému dýchání z úst do úst a 41 % si myslí, že obojí (masáž srdce i umělé dýchání) je stejně důležité a jedno bez druhého nemůže pomoci.

Přitom moderní postupy jednoznačně u laické resuscitace doporučují masáž srdce, která je pro záchranu života důležitější. Tuto správnou odpověď zvolila více než polovina lidí. Správnou frekvenci stlačování hrudníku při masáži srdce ale převážná většina lidí nezná (63 % lidí). Že se má hrudník stlačovat zhruba 100x za minutu správně uvedlo pouze 37 % oslovených zaměstnanců.

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.

-lhe-