Lidem, jako je on, mají pomoci nová pravidla oddlužení, která v pátek schválili poslanci. Podle nich bude moci člověk do oddlužení vstoupit, pokud prokáže, že může každý měsíc zaplatit odměnu insolvenčnímu správci (zhruba 1089 korun) a stejnou částku poslat věřitelům. Za pět let by to znamenalo necelých 65 tisíc korun.

I nadále budou lidé během pěti let muset splatit alespoň 30 procent dluhů. O těch, kteří to nezvládnou, ale každý měsíc zaplatí více než dva tisíce korun, rozhodne nakonec soud. Pokud soudce na základě informací insolvenčního správce uzná, že se dlužník snažil zaplatit maximum svých závazků, může mu zbytek odpustit. Člověk, jehož situace se během insolvence zlepší, by ale měl platit věřitelům víc než jen minimální částku.

Přibude také kratší, tříletá verze oddlužení. Využít ji budou moci lidé, kteří za tu dobu splatí minimálně 60 procent dluhu, nebo důchodci a invalidé. Zákon teď dostanou ke schválení senátoři a prezident Miloš Zeman.

Přijatá verze je přísnější než ta, s níž loni v prosinci přišel bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO). Novelou insolvenčního zákona chtěl zpřístupnit osobní bankrot většině dlužníků. Chtěl, aby dlužníci před vyhlášením bankrotu nemuseli prokazovat, zda jsou schopni splatit určitou část svých závazků. Měli by i možnost zbavit se dluhů bez placení věřitelům. Ve sněmovně však pro nápad nenašel podporu.

Podle současných pravidel stát odpustí dluhy pouze v případě, že lidé jsou schopni během pěti let uhradit alespoň 30 procent závazků. Osobní bankrot zavedl před deseti lety tehdejší ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (TOP 09). Dlužníci, kteří podmínku nesplní, splácejí své dluhy, podobně jako Václav Smutný, do konce života bez vidiny jejich prominutí. V Česku má tři a více exekucí téměř půl milionu obyvatel. Jejich dluhy jsou podstatně vyšší než příjmy, a na oddlužení tak nikdy nedosáhnou.

Ačkoliv jsou nově schválená pravidla k dlužníkům méně vstřícná, než Pelikán původně navrhoval, znamenají přesto významný posun. Hlavně směrem k věřitelům. Náměstek České bankovní asociace Filip Hanzlík chválí, že každý měsíc získají od dlužníka stejnou částku jako správce. “Pokud by dlužník platil jen náklady na insolvenčního správce, ale věřitelům už by nemusel platit nic, tak to bychom vytvářeli systém zacyklený do sebe,” uvádí.

Vedoucí dluhové poradny Rubikon Pavla Aschermannová ale varuje, že kvůli tomu mohou být pro někoho nová pravidla přísnější než ta současná. Jako příklad uvádí důchodkyni s dluhem 150 tisíc korun, která po odečtení odměny pro správce splácí jen 761 korun měsíčně.

Za současných pravidel by na bankrot měla nárok, za těch nových už ne, protože věřitelům platí méně než 1089 korun.


Daniel Hůle z organizace Člověk v tísni, který se problémy lidí v exekuci dlouhodobě zabývá, vítá především kratší oddlužení pro seniory. Zachování požadavku na splacení 30 procent dluhu v pěti letech se mu ale nelíbí. “Jediné, co se mění, je bariéra u vstupu do oddlužení. Ta mizí,” upozorňuje.

Soudy se podle něj budou po uplynutí lhůty stále řídit hlavně tím, jestli dlužník na hranici dosáhl, a většinu lidí, kterým se to nepovede, dluhů nezbaví. “Takže je to vlastně ještě horší než současná varianta,” tvrdí Hůle. Svým klientům, jejichž příjmy na dosažení 30procentního limitu nestačí, tak bude doporučovat, aby do osobního bankrotu nešli.

Že by se soudci v budoucnu řídili pouze tím, jestli dlužník splatil 30 procent závazků, si ale nemyslí předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem Luboš Dörfl. “Soudce má k dispozici především pravidelné zprávy insolvenčního správce, který je s dlužníkem v kontaktu, a také zprávy dlužníka o jeho příjmu. Nemusí tedy trvat na tom, že když dlužník splnil jen 20 procent, nebude oddlužen,” uvádí.

Komu odpustíme dluhy?

1. O osobní bankrot může nově požádat více lidí. Komu mírnější pravidla pomohou?

Vyhlásit osobní úpadek může každý dlužník, který dokáže po dobu pěti let splácet alespoň 2178 korun měsíčně. Polovinu částky tvoří odměna pro insolvenčního správce, stejná suma jde na účet věřitelům. Ti tedy za pět let získají minimálně 65 tisíc korun. Z tohoto pohledu je návrh vůči dlužníkům přísnější a výhodnější pro věřitele. Dnes platná pravidla sice umožňovala návrh na osobní úpadek zamítnout, pokud dlužník nedokázal splatit nic z půjčených peněz, minimální platba však nebyla přesně určena. Dlužníci tedy mohli věřitelům posílat i částku nižší, než je odměna pro správce. Splnit podmínku by nemuseli lidé s nízkým příjmem (matky samoživitelky či lidé závislí na důchodu). Pro důchodce a invalidy ale platí výjimka − splácí pouze po dobu tří let.

Pro vstup do oddlužení není rozhodující, kolik peněz člověk celkem dluží ani jak velký obnos si půjčil. Osobní bankrot zůstane otevřený i těm, kdo dluží milionové částky.

2. Zbavit se závazků však nemusí každý. Jistotu nemají ani poctiví dlužníci. Za jakých podmínek soudci dluhy odpustí?

Zmizí bariéra pro vstup do oddlužení, která dnes mnohé odrazuje. Podle výše příjmů už se nebude posuzovat, zda člověk dokáže během pěti let splatit alespoň 30 procent závazků. Tato podmínka ale ani podle nových pravidel úplně nezmizí, pouze se přesune na konec procesu. Poslední slovo dostanou soudci. Až ti nakonec rozhodnou, zda se dlužník dostatečně snažil a zda mu osobní bankrot povolí. Když tedy dlužník bude po dobu pěti let poctivě splácet, ale ani tak neuhradí ani 30 procent závazků, mohou soudci udělat výjimku. Své rozhodnutí budou opírat o informace od insolvenčních správců a samotných dlužníků. Nově přibude kratší, tříletá verze. Využít ji mohou dlužníci, kteří za tu dobu dokážou splatit 60 procent závazků.

3. Je výhodnější požádat o oddlužení, nebo žít v exekuci?

Podat na sebe insolvenční návrh má oproti životu v exekuci výhody. Zastaví se růst dluhů, ty už se nenavyšují o úroky ani smluvní pokuty. Dlužník navíc získá ochranu soudu a nikdo z věřitelů, vymahačů a exekutorů po něm již nesmí nic vymáhat. Veškeré dluhy se sloučí do jediné měsíční splátky. Zatímco exekucí se člověk nemusí zbavit do konce života, v insolvenci je splátkový kalendář maximálně na pět let. Podmínky pro odpuštění dluhů jsou však přísné, což platí i s novými pravidly. Dlužníci navíc nově nemají celých pět let po vyhlášení úpadku jistotu, že se dluhů zbaví. Dokonce i když úspěšně zaplatí 30 procent závazků, nemají vyhráno. Pokud soudci uznají, že se člověk málo snažil nebo mohl splácet více, nemusí oddlužení dovolit. 

4. Co se stane s dlužníky, kteří povinnou minimální výši závazků nesplatí?

Ve velké nejistotě budou dlužníci, kteří stanovenou minimální výši závazků splatit nedokážou. Pokud jim soud oddlužení zamítne, jejich dluh bude sice menší, ale zůstanou dál v exekuci a doúčtují se jim úroky i smluvní poplatky za uplynulých pět let. Insolvence je navíc méně výhodná pro lidi, kteří nemají dluhy vůči státu, případně na výživném. Zatímco v exekuci splácí méně než dlužníci, kteří takové dluhy mají, při vstupu do insolvence pro ně platí stejné podmínky.

5. Změní se způsob a forma splácení. Dlužníci se nevyhnou prodeji majetku. O co mohou přijít?

Při oddlužení rozhodují o způsobu splácení věřitelé. Podle současných podmínek si mohli vybrat mezi splátkovým kalendářem a zpeněžením majetku dlužníka. Nově mohou jít jenom cestou prodeje majetku či kombinací prodeje a pravidelných splátek. Stále platí, že zpeněžit není možné vybavení domácnosti nutné k životu, jako je například pračka. Zákon obsahuje přesný výčet chráněných věcí. Nově nebude možné prodat dům, ve kterém dlužník žije. Ochrana bydlení však neplatí v případě, kdy je hodnota nemovitosti příliš vysoká. Přesná hranice hodnoty pro prodej nemovitosti zatím není jasná. Stanoví ji až vyhláška ministerstva spravedlnosti. 

Zdroj: www.ihned.cz 

-lhe-