Nevědomky tak potvrdil pět let starou americkou studii, podle níž jsou nejspokojenější ti zaměstnanci, kteří si domluvili práci z domova trvající v průměru dva dny v týdnu. “Optimální úroveň se samozřejmě liší člověk od člověka a podle druhu práce,” prohlásila na on-line semináři Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) americká akademička Patricia Mokhtarianová, která fenomén home officu studuje třicet let.

A s tím, jak se zvyšují počty nakažených a jak stoupá riziko, že nemoc covid-19 dostane víc lidí, řeší znovu i firmy, včetně těch v Česku, jak přistoupit k většímu podílu práce z domova. Jsou s ní spojená rizika jako nižší produktivita práce nebo třeba krach kaváren a restaurací v centrech měst. Na druhou stranu Google a řada dalších globálních společností počítá s návratem k běžnému režimu nejdřív na jaře příštího roku. Pokud tedy vůbec někdy, jak naznačil zase Twitter, který má “remote working” za nový standard.

Podle britského průzkumu Univerzity v Southamptonu chce i po skončení karanténních opatření zůstat u nějaké formy práce z domova 88 procent dotázaných. Z toho samého průzkumu zároveň vyplynulo, že v odvětvích, kde je velký podíl vysoce vzdělaných a dobře placených zaměstnanců, produktivita při práci z domova neklesla. “Umožnit zaměstnancům práci z domova, pokud chtějí, může naopak produktivitu zvýšit, nikoliv snížit,” dodala spoluautorka průzkumu Darja Reuschkeová.

V českých podmínkách většinou odpadá téma, na něž se soustřeďují americké studie: že práce z domova je tím efektivnější, čím je delší vzdálenost, kterou musejí lidé za prací dojíždět. Na druhou stranu i ten můj kamarád dojíždí do Brna každý den služebním autem padesát kilometrů tam a padesát zpět a jedním z argumentů, který jeho zaměstnavatel vzal v úvahu, bylo právě i ušetřené palivo.

V Americe se podle Patricie Mokhtarianové někdy uprostřed roku 2016 protnuly křivky dlouhodobých průzkumů sledujících jednak způsob, jakým se lidé dopravují do práce, jednak to, kolik jich raději zůstane pracovat doma. Těch, kteří raději zůstanou pracovat doma, je od té doby víc než těch, kteří použijí hromadnou dopravu. Odlišností USA od Evropy je stále velké, i když dlouhodobě klesající použití aut, respektive jejich sdílení při cestě do práce.

Ačkoliv je americká zkušenost dojíždění pro Evropu nepřenositelná, zaměstnanci i zaměstnavatelé v bohatém světě, který představují členské země OECD, dnes řeší v zásadě velmi podobná dilemata ohledně práce z domova a její dlouhodobé udržitelnosti.

Jedním z nich je prohloubení nerovností, které home office přináší. Tak například: na ženách zůstává stále větší podíl domácích prací a péče o děti než na mužích, jenže ve chvílích, kdy budou “úřadovat” z domova, jim tyhle povinnosti nepoleví, ale pravděpodobně ještě vzrostou. “Zhoršuje to jejich budoucí kariérní šance a bude to mít negativnější zdravotní dopad než na muže,” uvedla Darja Reuschkeová na základě dat zmíněné britské studie.

Analytik Mattia Corbetta se podílel přímo na studii OECD, která se pokusila nastínit možnosti i rizika, jež z většího použití práce z domova vyplývají. Na semináři shrnul otázky, které by měli zvážit zaměstnanci, zaměstnavatelé i politici, kteří budou přijímat nové zákony a regulace s tím, jak se práce na dálku stane samozřejmější. Například se na ni ovšem nevztahují kolektivní dohody mezi zaměstnavateli a odboráři. “Zajímavé je, že jsme nenašli spojitost mezi kvalitou práce v home officu a podmínkami, v nichž lidé bydlí – že by například lidé bydlící v domech se zahradou chtěli víc pracovat z domova než ti, kteří bydlí v bytech,” řekl Corbetta.

Na základě jeho vystoupení na semináři OECD jsem proto shrnul v základních bodech plusy a minusy práce z domova, které se týkají zaměstnanců, manažerů a firem. Nejsou to odpovědi, protože na ně je ještě brzo. Dotýkám, že jsou to ale dilemata, která vyšší míra práce z domova všem zúčastněným přinesla a na která je třeba reagovat. Rozhodně v tom tedy můj kamarád a jeho firma nejsou sami…

DILEMATA ZAMĚSTNANCŮ

Zlepšuje práce z domova rovnováhu mezi prací a běžným životem?

Příležitosti: Lepší přizpůsobení práce osobním potřebám. Větší pružnost pro péči o děti. Ušetření času při dojíždění.

Rizika: Nejasná hranice mezi prací a odpočinkem. Větší pracovní zatížení, které si člověk naloží sám sobě. Větší zátěž pro ženy při péči o děti. Vyšší míra domácího násilí. Složité dokazování přesčasů.

Jaký má práce z domova dopad na finanční situaci?

Příležitosti: Nižší náklady na stravu. Nižší náklady na bydlení (větší pružnost při vybírání místa bydlení).

Rizika: Vyšší náklady domácnosti na elektřinu, na IT vybavení, na prostor k práci.

Ovlivňuje práce z domova kariérní možnosti?

Příležitosti: Růst důvěry mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Rizika: Menší viditelnost, možnost povýšení či růstu platu. Méně vzájemných kontaktů uvnitř firmy. Omezené možnosti k vnitrofiremnímu vzdělávání a předávání zkušeností.

DILEMATA MANAŽERŮ

Zvyšuje práce z domova výkon?

Příležitosti: Omezení absence. Vyšší produktivita s nižší intenzitou práce z domova.

Rizika: Omezenější schopnost manažerů dohlížet na podřízené. Nižší produktivita spojená s vyšší až nadměrnou intenzitou práce z domova.

Znamená práce z domova úspory pro zaměstnavatele?

Příležitost: Nižší náklady na pracoviště, částečné opuštění dosavadních prostor.

Rizika: Vyšší náklady na digitální školení a vybavení.

Zvyšuje práce z domova společného ducha firmy?

Příležitost: Vyšší spokojenost zaměstnanců v případě nižší intenzity práce z domova. Vyšší míra udržení zaměstnanců (retence).

Rizika: Omezený pocit jednoty a komunity.

DILEMATA FIREM

Jaká je úroveň připravenosti na práci z domova v různých firmách?

Příležitosti: Postupné snižování nákladů na IT. Zvyšování digitálních schopností a infrastruktury.

Rizika: Disproporčně vyšší náklady na digitalizaci pro malé a střední firmy. Snížení konkurenceschopnosti pro firmy, které sídlí v oblastech se špatným spojením a špatnými IT sítěmi. V některých odvětvích převládající úkoly, které nejsou přenositelné na práci z domova.

Zdroj: www.ihned.cz