Podstatou švarcsystému je využívání práce osob, které navenek vystupují jako OSVČ, ačkoli faktický vztah mezi společností a těmito osobami naplňuje znaky závislé činnosti (tedy odpovídá pracovněprávnímu vztahu). Hlavním důvodem pro poměrně oblíbené využívání švarcsystému je úspora nákladů. Společnosti i pracovníci tímto totiž šetří na vysokých odvodech do státní pokladny, které by jinak byli povinni odvést ze mzdy. Švarcsystém má ovšem pro pracovníky i svá negativa, neboť ti mají v takovém smluvním vztahu postavení podnikatele a nepožívají tudíž ochrany poskytované zaměstnancům pracovněprávními předpisy.

Toto téma dlouhodobě rozděluje společnost na dva tábory. Odpůrci švarcsystému poukazují na ztráty, které přináší státní pokladně, a na nízkou ochranu pracovníků. Zastánci (z řad společností i pracovníků) naopak argumentují tím, že tento vztah jim poskytuje větší flexibilitu a motivaci k práci, které dostatečně vyvažují nižší míru sociálních jistot. Další výhodu spatřují v ekonomické aktivitě lidí, kteří by jinak byli nezaměstnaní, a stát by jim musel vyplácet sociální dávky.

Podle názoru expertů advokátní kanceláře Havel a Holásek v případě schválení novely se pracovní trh přestane pohybovat v dosavadní šedé zóně, kdy švarcsystém nebyl ani výslovně zakázán, ani povolen, pouze se dovozoval z definice závislé práce a zpravidla měl dopady jen do oblasti daňové. Švarcsystém bude od ledna 2012 považován za nelegální. Advokáti míní, že zákonodárce současně s tímto vymezením zpřísňuje sankce za porušení zákazu švarcsystému. Společnostem bude za umožnění výkonu nelegální práce hrozit pokuta až do výše 10 000 000 korun. Zajímavou novinkou je zavedení nejnižší možné pokuty, a to ve výši 250 000 korun. Úřady práce budou oprávněny sankcionovat i pracovníky, a to uložením pokuty až do výše 100 000 korun.

-pda-