Největší podnikatelská organizace, která zastřešuje řemeslné cechy napříč obory, je přesvědčena, že mistři přispějí ke zvýšení prestiže řemesel, pomůžou k náboru mladých učňů do odborných škol a zákazníci získají nové záruky na kvalitně odvedenou řemeslnou práci. Hospodářská komora si je vědoma, že poslanci novelu nestihnou do voleb projednat, proto očekává, že nová sněmovna – i s ohledem na to, že mistrovskou zkoušku podporují strany napříč politickým spektrem – ji projedná co nejrychleji.

Mistrovská zkouška bude ukotvena ve zvláštním zákoně. Přípravu, organizaci a provádění mistrovské zkoušky budou zajišťovat obě státem zřízené podnikatelské organizace – Agrární komora pro zemědělská, potravinářská, popř. lesnická povolání a Hospodářská komora pro všechny ostatní obory.

Dokladem potvrzujícím úspěšné vykonání mistrovské zkoušky a získání mistrovské kvalifikace bude mistrovský list. Mistrovský list by měly vydávat Hospodářská komora České republiky a Agrární komora České republiky.

Návrh zákona vychází vstříc potřebám trhu práce. Současná legislativa počátečního a dalšího vzdělávání neumožňuje absolventům středních škol formálně deklarovat kvalifikační odborný rozvoj ve spojení s růstem odborné a řemeslné kvality na základě praxe. Dle odborného odhadu Hospodářské komory České republiky lze očekávat v prvních 5 letech ročně průměrně 2 000 vykonaných zkoušek a 1 600 vydaných mistrovských listů.

Mistrovské zkoušky jsou zpravidla vzájemně uznávány úřady a zaměstnavateli kupříkladu ve Francii, Německu, Rakousku, Norsku, ale také v Polsku, Maďarsku nebo Chorvatsku. V Evropě je standardní, že za organizaci mistrovské zkoušky, dohled nad zkouškou i přípravnými kurzy nejčastěji ručí obchodní a průmyslové komory nebo komory řemesel. Její obsah je přitom vytvářen ve spolupráci s dalšími hospodářskými a sociálními partnery, ústavy pro odborné vzdělávání a řemeslnými cechy.

Jsme mistry svého oboru, budou moci doložit absolventi

V Evropě je zpravidla uzákoněna jako součást školského zákona nebo zákona o řemeslech či živnostech. To je i příklad Chorvatska, kde se o složení mistrovské zkoušky v 62 oborech každoročně hlásí průměrně 1 200 zájemců. Zkušební komise tam má pět členů a samotná státem uznávaná mistrovská zkouška, kterou organizuje Chorvatská komora řemesel, se skládá ve čtyřech zkouškových termínech stanovených v měsíci únoru, květnu, září a listopadu, nebo i v jiném termínu, pokud je nejméně 10 přihlášených v jednom povolání.

Na uzákonění mistrovské zkoušky, které umožní zvýšit prestiž řemesel a lépe chránit spotřebitele, řemeslné cechy čekají řadu let. Mistrovské zkoušky úspěšně fungovaly do roku 1949, kdy byly se změnou politického režimu zrušeny. Od 90. let bylo učiněno několik pokusů o jejich znovuzavedení.

Veřejní zadavatelé, odběratelské firmy i běžní zákazníci si budou moci vybírat mezi mistry v oboru, kteří budou mít státem garantovanou odpovídající kvalifikaci pro realizaci zakázky, budou schopni nabídnout nejnáročnější řešení a poskytovat služby „na klíč“. Spotřebitelé získají záruku nejvyšší kvality, ale i kvalitního reklamačního, záručního a pozáručního servisu. Dojde rovněž k omezení vícenákladů a nekvalitních rozpočtů realizace. Sníží se počet stížností u ČOI, ÚOHS a soudů a zlepší se kvalita dodávaných služeb a výrobků.

Čeští mistři byli vždy ve středoevropském regionu považováni za špičku, za největší odborníky a v bývalém mocnářství tvořili páteř řemeslného podnikání a řemeslných živností. To ostatně dokumentují stovky českých jmen na reklamách a v názvech živností zejména v Rakousku. Dodnes jejich pověst v tomto regionu má respekt a úctu.

Zdroj: www.businessinfo.cz