Aktuální případ se týkal stavební firmy, která měla na stavbě dva dělníky z Ukrajiny. I když muži měli pracovní povolení, v den kontroly pracovali na jiné stavbě, než bylo v povolení uvedeno. Jejich zaměstnavatel tím podle zákona dopustil nelegální práci. Za ni hrozí pokuta, jejíž výši zákon omezuje 10 miliony korun jako maximum, minimální hranici pak stanovuje na 250 tisíc.
A právě to je podle soudců problém. Příslušné ústanovení zákona bylo v rozporu hned s několika částmi Listiny základních práv a svobod. “V tomto případě je společenská nebezpečnost velmi malá a 250 tisíc korun by pro firmu bylo likvidační,” uvedla soudkyně zpravodajka Ivana Janů.
Ústavní soud proto minimální výši pokuty zrušil, omezovala totiž možnosti úřadů přihlédnout k závažnosti provinění a majetkovým poměrům firmy, která se provinila. Horní hranici 10 milionů soud ponechal. Od nového roku vstoupí v platnost novela příslušného zákona, ve které je minimální hranice pokuty snížena na 50 tisíc korun, do té doby nebude spodní hranice žádná.
“Možnost posuzovat případy individuálně je posun pozitivním směrem. V praxi se pak ukáže, zda bude i tato hranice dělat v budoucnu problémy, ale není všem dnům konec a i tato právní úprava se může nějak posunout,” ujistil náměstek ministryně práce a sociálních věcí Petr Šimerka.
O co šlo?
Pokuty stanovuje příslušný paragraf Zákona o zaměstnanosti. Za různé prohřešky proti zákonu jsou v něm uvedené různé výše pokut. Problémem je poslední z nich, která má jako jediná stanovenou minimální hranici, a to na 250 tisíc korun. Maximum je pak 10 milionů. Tato pokuta hrozí za nelegální práci:
- výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah (tzv. švarcsystém)
- nesplnění oznamovací povinnosti a nevedení evidence podle zákona
- umožnění cizinci vykonávat práci bez platného povolení k pobytu
Likvidační pokuta?
Zmíněná stavební firma má pouhých 12 zaměstnanců. Od inspektorátu práce dostala pokutu 300 tisíc korun, která pro ni může být likvidační. Podobně dopadla i živnostnice Iva Kadlecová v Přepychách na Královéhradecku. Na chvíli svěřila obchod synovi, za což dostala pokutu 250 tisíc. “Znám to z vlastní praxe. My jsme rovněž řešili případ, kdy firma dostala pokutu 500 tisíc korun a musela být ukončena její činnost, protože to pro ni bylo likvidační,” vzpomněla další případ advokátka Magdalena Vašinková.
V případě stavební firmy na neúměrně vysokou pokutu upozornil Městský soud v Praze, který podal Ústavnímu soudu podnět na přezkoumání minimální výše pokuty. I kdyby totiž chtěl inspektorát práce nebo správní soud brát ohled na velikost firmy a pokutu úměrně snížit, pod spodní hranici stanovenou zákonem jít nemůže. Proto ji ústavní soudci zrušili.
Kontroly nelegální práce
2014 (1. pololetí)
- 8 012 kontrol
- uloženo 59 pokut celkem za 14,4 milionu korun
- dalších 453 pokut celkem za 140 milionů je v řízení
2013
- 36 101 kontrol
- uloženo 697 pokut celkem za 190,7 milionu korun
- dalších 319 pokut celkem za 119 milionů je v řízení
2012
- 35 557 kontrol
- uloženo 1 687 pokut celkem za 320 milionů korun
Souhlasíte se zrušením minimální hranice pokuty za nelegální práci?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
