Zaměstnavatelům se nelíbí, že vláda ustoupila od původního plánu zvýšit minimální mzdu o 500 korun. Vyčítají jí, že s nimi její růst o dalších 200 korun neprojednala. „My jsme se s vládou dohodli na navýšení od 1. ledna o 500 korun. Mezitím vláda udělala ‚handl‘ a dohodla se, že se navýší o dalších 200 korun,“ říká předseda Konfederace zaměstnavatelských svazů Jan Wiesner. „S tím my absolutně nesouhlasíme, protože s námi to nebylo projednáno. Přitom jinak o všech změnách na tripartitně jednáme. To byl důvod, proč jsme s tím nesouhlasili,“ upřesňuje.

Podnikatelé argumentují tím, že vyšší minimální mzda řadu firem donutí propouštět především nekvalifikované a špatně zaměstnavatelné lidi. S tím nesouhlasí odbory.  

Co se týká té výše 200 korun, je pro nás absolutně příjemná a v žádném případě neohrozí žádný podnik ani subjekt. Dvousetkorunové navýšení oproti dohodě na 9000 korun je podle nás v pořádku,“ míní předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula

Kdyby se průběžně navyšovala minimální mzda během sedmi let, kdy se tak nedělo, bavíme se dnes o minimální mzdě vyšší než 10 tisíc korun. Z tohoto pohledu bychom byli v normálním vývoji, teď jsme trochu v abnormalitě. My ten návrh vítáme, s tím vykřičníkem, že příště by bylo správné, abychom tuto věc dohodli společně,“ dodává. 

Podle premiéra nynější postup, který překračuje původní dohodu tripartity o 200 korun, nepředstavuje porušení sociálního dialogu se zaměstnavateli a odbory. „Dialog vedeme intenzivně a poctivěji než předchozí vláda. A z 90 procent jsme ve shodě,” zdůvodnil Sobotka. Podle něj navíc minimální mzda léta nerostla a zvýšení o 700 korun „žádný velký problém nepředstavuje“. O podobě nejnižšího výdělku „politicky rozhodne” vláda příští týden, dodal premiér.

Minimální mzdu pobírá 100 000 lidí. Zaměstnavatele by přidání o 700 korun v příštím roce mělo stát 1,3 miliardy navíc, stát pak asi 96 milionů.

-lhe-