Agentury práce, které firmám dodávají zaměstnance, se musí připravit na přísnější podmínky. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby agentury při žádosti o licenci skládaly půlmilionovou kauci. Zároveň se zvýší pokuty za prohřešky.

Ministerstvo návrh změn předloží ve středu vládě. Zpřísnění odůvodňuje potřebou chránit agenturní zaměstnance, jejichž počty v Česku za posledních pět let vzrostly o 62 procent. Pracovníci z agentur tvoří necelé procento všech tuzemských zaměstnanců. Každý čtvrtý je cizinec, jejichž podíl stoupá.

Firmy se při nízké nezaměstnanosti na agentury obracejí stále častěji. Pracovní síla od agentury je sice vyjde dráž, mohou si ale množství lidí pružněji regulovat, a navíc jim odpadne papírování − pracovníci jsou zaměstnanci agentury, které firma platí náklady na mzdu plus odměnu za službu. Lidé, které agentury vysílají, jsou oproti stálým zaměstnancům podniků v nevýhodě. Mívají jen krátkodobé smlouvy, a nemohou tak žádat třeba o hypotéku. Dříve také často oproti kmenovým zaměstnancům dostávali méně peněz za stejnou práci. To už by se dnes dít nemělo. Nově by agentury za porušení zákona měly platit až milionové pokuty. Také kaucí chce ministerstvo odradit neseriózní podnikatele.

“Kauce má za cíl eliminovat účelové zakládání agentur práce, jejichž prostřednictvím dochází k obcházení a porušování zákonů, a to zejména v oblasti zdravotního a sociálního pojištění,” vysvětlil mluvčí ministerstva Petr Sulek.

Stejně to vidí i šéfka agentury Manpower Jaroslava Rezlerová, která je zároveň předsedkyní Asociace poskytovatelů personálních služeb. “Když chce někdo podnikat tím, že lidi přiděluje jinam na práci, tak musí prokázat, že má finanční zálohu pro případ krachu,” myslí si Rezlerová, jejíž agentura ročně přidělí skoro 12 tisíc zaměstnanců.

Naopak René Kuchár, jednatel agentury Student, která ročně do firem pošle 2500 lidí, kauci nazývá novou daní: “Má být složena po celou dobu provozování agentury, takže vlastně navždy.”

Na čem se ale oba šéfové agentur shodnou, je potřeba spoluodpovědnosti firmy za nesprávné údaje ve smlouvě. Agenturnímu pracovníkovi náleží taková mzda, jakou za stejnou práci dostane kmenový zaměstnanec. Pokud ale chce firma ušetřit a agentuře nahlásí, že její zaměstnanci berou na určité pozici méně než ve skutečnosti, potrestaná může být pouze agentura, která za vysílané pracovníky nese odpovědnost. Nově by i podnik za diskriminaci v odměňování mohl dostat až milionovou pokutu.

Ministerstvo chtělo původně odstranit i největší nevýhodu práce přes agenturu − nejistotu v podobě řetězení krátkodobých smluv. Zákoník práce ho u běžných zaměstnanců zapovídá, agentury ale mají výjimku, která podle nové verze návrhu bude platit i nadále.

V návrhu se nakonec neobjeví ani kvóta, podle níž by v jedné firmě mohlo pracovat nanejvýš 15 procent agenturních zaměstnanců. Některé velké podniky, například stavební či logistické, si najímají v průměru až pětinu pracovníků přes agentury. Ocelárna ArcelorMittal by se se zhruba pětiprocentním podílem agenturních zaměstnanců do kvóty vešla. I tak ale omezení odmítá. “Regulace by mohla omezovat firmy při rozhodování, zda některé zakázky vůbec přijmou,” uvedla mluvčí společnosti Barbora Černá Dvořáková.

Rezlerová z Manpoweru a Kuchár ze Studenta kritizují, že zpřísnění nedopadne na podnikatele, kteří firmám posílají zaměstnance i bez licence. Svým lidem často platí méně, než by měli, a vyhýbají se i odvodům sociálního a zdravotního pojištění.

Souhlasíte se zpřísněním pravidel pro agentury práce?

Sdělte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-