Proto série rozšířených zpráv bude nejen aktuálně informovat o tom, že se něco děje, ale i o navazujících tématech dané matérie. Příkladem může sloužit například otázka zkrácené pracovní doby neboli kurzarbeitu.

V prvním „díle“ rozšířené zprávy seznámíme čtenáře s posledními událostmi ohledně fungování kurzarbeitu, v dalším pak přineseme potřebné vysvětlivky systému a záležitostí, které s tématem souvisí a v dalších dílech s konkrétními projekty, včetně časových termínů, které budou s kurzarbeitem souviset. A takový scénář bude platit i pro další témata.

Budete-li chtít navrhnout, čemu bychom se měli věnovat, neváhejte nám napsat na redakce@socialnidialog.cz!

Český kurzarbeit je přísnější než německý

Sociální partneři, tedy zaměstnavatelé, odboráři a vláda, se po dlouhém vyjednávání dohodli na podobě systému, který má ode dneška pomoci firmám udržet zaměstnanost. Ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09) ale řekl, že se nechtěl při jeho podobě inspirovat německým modelem, který v podstatě platí zaměstnance firem a ti jen sedí doma. „V rámci projektu „Vzdělávejte se pro stabilitu“ rozdělí stát v první fázi 400 milionů korun firmám, které zápasí s dočasnými ekonomickými problémy,“ upřesnil Drábek. Projekt znamená to, že stát uhradí firmám náklady na zaměstnance, kteří se ale budou muset v době, kdy by firma musela propouštět kvůli nedostatku zakázek, vzdělávat. Stát tak bude platit rekvalifikaci i platy zaměstnanců v době, kdyby společnost jinak musela propouštět po dobu 6 měsíců, ve výjimečných případech až jednoho roku. Na jednoho pracovníka vyčlení stát z evropských fondů maximálně 31 tisíc korun měsíčně a celkově pracuje s částkou 800 milionů.

Rozdíl mezi německým a českým systémem kurzarbeitu je podle představitelů MSPV zejména v tom, že české firmy svým zaměstnancům nabídnou na místo práce možnost odborného vzdělávání, tedy budou zvyšovat jejich kvalifikaci. Zároveň zvolený model umožní zaměstnavateli hladší přechod od recese k růstu, protože nejenom, že zaměstnavatelé nebudou muset přijímat nové zaměstnance, ale díky zjištění odborných znalostí u těch stávajících, bude možné překonat obtíže a zahájit kvalitativně náročnější výrobu.

Projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu“ bude vázán nejen na evropská pravidla, ale i na domácí předpisy. Znamená to například to, že na jedné straně vzdělávací aktivity, které zaměstnanec „bere“ v rámci pracovní doby, musejí být zaplaceny v hodnotě 100 procent mzdy. Na straně druhé tady ovšem budou nastavena určitá kritéria, podle kterých se budou žádosti o podporu z projektu posuzovat. MPSV říká, že určitá participace zaměstnavatelů na projektu bude, protože vždy v žádosti o podporu vzdělávacího programu musí uvést konkrétní a závazná specifika navrhované vzdělávací aktivity a samotná aktivita by měla být přínosem pro zaměstnance, který touto aktivitou projde. Rozhodovat o přidělení peněz na vzdělávání má podle navrženého systému konkrétní úřad práce. Mezi tři vstupní kritéria, která musí zaměstnavatel vůbec splnit, aby úřad práce začal posuzovat žádost o podporu z projektu, patří:

  • firma musí prokázat, že v meziročním kvartálním srovnání tržeb k počtu zaměstnanců, zaznamenala pokles tržeb o více jak 20 procent,
  • firma alespoň za jeden kalendářní měsíc při podání žádosti již u zaměstnanců aplikovala takzvanou částečnou nezaměstnanost, to je de facto termín, který je ustanoven v zákoníku práce, což znamená, že podle paragrafu 209 zákoníku práce znamená překážku v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat zaměstnanci práci v rozsahu týdenní pracovní doby z důvodu dočasného omezení a
  • zaměstnavatel musí prokázat, že svým zaměstnancům nebyl schopen přidělit práci v rozsahu přesahující 20 procent a maximálně 60 procent pracovní doby.

-pda-

V dalším díle přineseme informace o tom, kde se budou moci zaměstnavatelé hlásit o podporu na projekt „Vzdělávejte se pro stabilitu“, včetně informací o ESF, tedy Evropském sociálním fondu, ze kterého je projekt financován.