Čechy upřednostňují i proto, že v tuzemsku získali požadovanou kvalifikaci. Vyplývá to ze studie Národního institutu SYRI. Vědci získávali data v šesti vlnách v rámci dotazníkového šetření v období duben až září.

„Nejvýznamnější překážkou v zaměstnávání uprchlíků je znalost českého jazyka. Tato překážka je důležitější u kvalifikovanějších profesí. Firmy se také obávají možného návratu Ukrajinců do jejich domovské země. Kvalifikovanější pozice logicky vyžadují větší investice do zaškolování, které mohou být odchodem zcela zmařeny,“ uvedl Štěpán Mikula z vědecké skupiny SYRI, které se zabývá trhem práce. Možný návrat na Ukrajinu je rizikovým faktorem, který na rozdíl od snadno ověřitelných jazykových dovedností, nemůže zaměstnavatel při přijímání uprchlíků nijak ovlivnit nebo otestovat.

Češi jsou oproti Ukrajincům ve výhodě i pokud se ucházejí o pozice, které vyžadují vyšší kvalifikaci. Proces jejího uznání je pro cizince dlouhodobě problematický kvůli své nepřehlednosti a administrativní a časové náročnosti. Lex Ukrajina, který nabyl účinnosti v březnu, zmírnil podmínky v tomto směru jen u některých profesí, většina uprchlíků musí nadále splňovat standardní podmínky, a to v situaci, kdy často nemají k dispozici příslušné dokumenty a ani nemusí existovat způsob, jak si je opatřit.

„V některých segmentech našeho trhu práce je zaměstnanců stále nedostatek. Proto by bylo dobré vyjasnit status ukrajinských uprchlíků s dočasnou ochranou. Pravidla by měla dát jasnou perspektivu možnosti získání trvalého pobytu. Ten by pracovníkům umožnil udržení současného statusu na trhu práce, motivoval by uprchlíky k investování do integrace a snižoval riziko jejich návratu na Ukrajinu,“ vysvětluje Mikula. Výzkumníci zároveň doporučují zvýšení dostupnosti jazykových kurzů. Právě nedostatečná znalost českého jazyka je ze strany firem nejčastěji zmiňovanou bariérou a je také podmínkou úspěšné sociální integrace.

Výzkum SYRI probíhal mezi dubem a září v celkem šesti vlnách na vzorků celkem 621 firem, které byly potencionálními zaměstnavateli Ukrajinců. Z výzkumu mj. vyplynulo, že firmy znají rozdíly zaměstnávání uprchlíků podle Lex Ukrajina a tuto zákonnou normu považují za jednodušší ve srovnání se standardním postupem zaměstnávání cizinců. Zároveň ale studie ukazuje, že podíl ukrajinských uprchlíků na uchazečích o zaměstnávání na nízko kvalifikovaných pozicích se v čase prakticky nemění a zůstává zhruba na 11 procentech. Dalším důležitým zjištěním je fakt, že přes 60 procent firem je ochotno akceptovat přezkoušení zaměstnavatelem jako dostatečný důkaz kvalifikace při obsazování kvalifikovanějších pozic.

Celé znění studie: Ukrajinští uprchlíci očima zaměstnavatelů (syri.cz)