Ve školách se neučí to, co pak absolventi potřebují v praxi – typická stížnost zaměstnavatelů by už nemusela zaznívat tak často. Rozjíždí se projekt, v němž se zástupci 37 oborů středního vzdělávání spojí se zaměstnavateli a zmodernizují látku, která se na školách vyučuje. Změna výuky se tak dotkne 42 procent žáků ve středním odborném vzdělávání.

“Vývoj v oboru elektro jde strašně dopředu. Teď například hodně řešíme automatizaci. Díky spolupráci se Správou informačních technologií města Plzně si žáci vyzkouší naprogramovat systémy, které s automatizací pracují. Třeba takové, které poznají, že v lednici dochází mléko, a odešlou objednávku do obchodu,” popisuje možné výsledky práce garant elektro oborů Bohumír Sobotka ze Středního elektrotechnického učiliště v Plzni.

Do projektu Modernizace odborného vzdělávání se zapojilo 77 škol. Cílem je upravit výuku v jednotlivých oborech tak, aby ze škol vycházeli absolventi se znalostmi, které požadují firmy v praxi. “Odstranit zastaralé postupy a rychleji reagovat na požadavky trhu práce,” doplňuje manažerka projektu Martina Ondrouchová.

V rámci pracovních skupin rozdělených podle oborů pak vzniknou vzorové vzdělávací programy nebo jejich části – například v ekonomické skupině připraví náměty k výuce podnikání či finanční gramotnosti –, jimiž se mohou inspirovat další školy. Univerzálnější vzory, jako třeba právě podnikání, mohou využít skoro všechny obory.

Vzniknou ale i sady úloh úzce zaměřené na jednotlivé obory – třeba právě na elektrotechniku. “Na příkladu bytové instalace si mladší žáci vyzkouší instalaci bytových světel, zatrubkování zdi, připraví vodiče, vypínače, zásuvky. Žáci druhého ročníku přidají zabezpečovací zařízení, třeťáci podle výkresu zapojí celý byt, čtvrťáci dodají datovou síť,” popisuje Sobotka. Využít je tak budou moci učitelé ve všech ročnících, ale také třeba napříč obory či školami. Na nižší úrovni zůstanou žáci z učiliště, výš mohou jít studenti ze středních odborných škol s maturitou.

Ne ve všech případech půjde o nové věci, ale spíše se změní způsoby, jak se s nimi žáci setkávají. “Chceme vytvořit výukové moduly na různá zajímavá témata, aby to žáky bavilo a více motivovalo,” vysvětluje Taťána Vencovská, která má obsah vzdělávání v projektu na starost.

Také Sobotka zdůrazňuje, že je to šance ukázat méně aktivním školám, jak se dá naplno využít spolupráce s firmami a lépe připravit žáky na vstup do zaměstnání. “Školy, které dosud neměly dostatek kapacity pro potřebné úpravy svých vzdělávacích programů, mají příležitost je vylepšit,” dodává Helena Úlovcová, pověřená řízením Národního ústavu pro vzdělávání, který má projekt na starost.

Jak konkrétně budou modernizované hodiny vypadat, se zatím neví. Projekt teprve začal, výsledky by měly být za tři roky. Ve většině skupin aktuálně oslovují firmy, jež by se do přípravy modernizovaných vzdělávacích plánů chtěly zapojit, spolupracovat by měly začít během ledna.

Změna ve výuce by také měla lépe navazovat na Národní soustavu kvalifikací, což je systém standardů a zkoušek, jenž udává, co má která profese přesně umět, a pomáhá třeba při rekvalifikacích. Příklady toho, jak vyučovat různé oblasti, pak mají odpovídat tomu, co se u těchto zkoušek testuje.

Například v oborech spojených s gastronomií by měl vzniknout modul, ve kterém se žáci naučí na zadané téma, třeba zdravá výživa, sestavit celé menu od seznamu surovin, receptur, přípravu servisu až po kalkulaci. “Obvykle se s tímto setkávali právě až při přípravě na závěrečné zkoušky, my bychom chtěli, aby se takové vzdělávání stalo součástí běžné výuky,” upřesňuje Vencovská.

Zdroj: www.ihned.cz

Sdělte nám svůj názor pod tímto článekm nebo na Facebooku.
-lhe-