Náklady na toto opatření by podle státu dosahovaly 1,04 až 6,22 miliardy korun za rok. Podle odborů i zaměstnavatelů by na tom však stát v konečném důsledku vydělal. Uvedl to zpravodajský server Finanční noviny.cz

Podle zprávy by v rámci kurzarbeitu mohly podniky, které nemají kvůli hospodářské recesi dostatek zakázek, nechávat své zaměstnance část pracovní doby doma. Vyplácely by jim za to náhradu mzdy, která má činit nejméně 60 procent průměrného výdělku. Stát by na to firmám přispíval 50 procenty. Maximální výše příspěvku státu by podle návrhu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) měla činit dvojnásobek minimální mzdy, tedy 16 000 korun.

Doba, po kterou by stát přispíval, by měla být omezena na 12 měsíců v průběhu tří let. Zaměstnanci by mohli doma zůstat minimálně jeden, maximálně tři pracovní dny v týdnu. Výpadek pod hranici 20 procent pracovní doby, odpovídající jednomu dnu v týdnu, by zaměstnavatel měl být schopen překlenout vlastními zdroji, uvedlo v materiálu MPSV.

Výši nákladů na kurzarbeit MPSV odhadlo na základě krizového roku 2009. Pracovní doba kvůli omezení odbytu byla tehdy zkrácena zhruba čtyřem procentům zaměstnanců v podnikatelské sféře, tedy asi 160 000 lidem. Při předpokládané výši platu 18 000 korun by se náklady u jednodenní výluky vyšplhaly na 1,04 miliardy, u třídenní výluky potom na 6,22 miliardy korun za rok. Ministerstvo přitom předpokládá, že by kurzarbeit neměl plnou úspěšnost a část zaměstnanců by nakonec byla propuštěna. Výsledný dopad na státní rozpočet by pak při poloviční úspěšnosti činil 11,88 miliardy korun za rok.

Podle odborů a zaměstnavatelů by však přínosy kurzarbeitu převýšily náklady. Mimo jiné proto, že by se propouštělo méně a stát by nevydal tolik peněz na podpory v nezaměstnanosti. Naopak by vybral peníze na sociálním pojistném a na daních. Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Zavadil odhadl úsporu státu si na dvě miliardy korun u 100 000 zaměstnanců.

-pda-