Inspektoři se mimo jiné zaměřili i na odhalování takzvaného švarcsystému, kdy lidé pro firmu odvádějí běžnou práci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé.
„Zejména se jedná o případy, kdy na výrobních linkách na pomocných pracích pracují osoby samostatně výdělečně činné, přestože vedle nich pracují zaměstnanci s pracovní smlouvou. Takové případy postihujeme,” říká náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.
Právě na sociálním a zdravotním pojištění přichází stát kvůli švarcystému o 40 miliard korun ročně. Vláda proto už v minulém roce avizovala, že chce v kontrolách přitvrdit.
Ministerstvo práce se aktuálně zaměří hlavně na ty případy švarcsystému, kde by byla pro člověka výhodnější pracovní smlouva, ale zaměstnavatel mu jí nechce dát.
„Příkladem je manuální práce, která už ze své podstaty nemá charakter podnikatelské činnosti. Naopak nechceme postihovat ty obory, kde se dá lehce podnikat. Jedná se třeba o finanční poradce nebo obchodní zástupce,” říká mluvčí ministerstva Petr Habáň.
Podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků by měl stát kontrolovat spíš velké poradenské firmy. Ne dělníky, kteří mají často problém práci sehnat.
„Jestli chceme někde začít s kontrolou švarcsystému, tak prosím ne u těch nejmenších firem, ale začněme u velkých poradenských firem, kde pracují na švarcsystém mnozí pracovníci středního stavu, ale i vyšší manažeři.”
Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD loni v létě řekla, že švarcsystém považuje za velký problém ekonomiky. K tlaku se tehdy připojil i ministr financí Andrej Babiš z ANO. Na druhé straně ale stát přiznává, že odhalit švarcsystém není jednoduché.
„Je třeba říci, že kontrola švarcsystému je velmi problematická. Pokud nedostaneme informaci přímo od lidí, tak je velmi obtížné takovou věc kontrolovat,” říká mluvčí Petr Habáň.
Od loňského roku také platí novela zákona o zaměstnanosti a živnostenského zákona. Zákonem byla výrazně snížena minimální pokuta za nelegální zaměstnávání, a to z 250 tisíc na 50 tisíc korun.
Její výše byla v minulosti kritizována třeba Ústavním soudem. Soudcům vadilo, že pro některé menší firmy byla tato částka likvidační. A úřady navíc nemohly přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu.
Setkali jste se ve svém okolí s příkladem švarcsystému?
Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.
-lhe-
