Jak dlouho už platforma bipartitního dialogu na úrovni odvětví funguje a koho napadlo ji založit?

Platforma BIDI vnikla na podzim roku 2013, pracovat začala v lednu 2014. Nápad na její založení vnikl u pracovníků Svazu průmyslu a dopravy ČR, především u JUDr. Jitky Hejdukové, Ing. Alice Sládkové a Ing. Ondřeje Gbelce. Oslovili mě, pozvali na pohovor a nabídli možnost řízení klíčové aktivity diskusních jednání konzultantů za odvětvové a odborové svazy. Porozuměli jsme si, dohodli se na vzájemné spolupráci a ta trvá doposud.

Konzultanti za odvětvové a odborové svazy jsou od založení platformy stále ve stejném složení nebo docházelo v průběhu času ke změnám?

Několik změn nastalo, vyměnila se dvě odvětví a přibyl jeden odborový svaz, tedy čtyři pět konzultantů. Většina odvětvových a odborových svazů i jejich zástupců pracuje v týmu od začátku. Tvoříme pracovitý tým a starat se o jeho fungování je pro mne radost.

Jak dlouho Vám trvá příprava na jednání a co zahrnuje? 

Příprava trvá několik dnů mezi desátým a dvacátým dnem v měsíci, protože nejdůležitější je každý měsíc najít silné hlavní aktuální téma pro jednání. Takové, které by bylo pokud možno předem podloženo písemnými podklady, bylo prezentováno dostatečně srozumitelně, vyvolalo prvotní diskusi a navodilo klíčové oblasti, nad kterými se konzultanti za odvětvové a odborové svazy do příštího jednání zamyslí, projednají ve svých odvětvích, soustředí názory a vypracují vyjádření, které před následujícím jednáním všichni obdrží a diskutují je jako první bod programu. Vedle hlavního tématu vkládáme do programu jedno až dvě témata další. Protože pracujeme týmově s kolegyněmi a kolegy ze Svazu průmyslu, daří se především jejich zásluhou aktuální i koncepční témata a odborníky pro jejich prezentaci nacházet. Podklady získáváme z mnoha zdrojů, tak, aby byly obsahově zajímavé a inspirující. Příprava na každé diskusní jednání vyžaduje z mé strany se s podklady seznámit, rovněž tak s vyjádřeními konzultantů k tématu z minulého jednání, najít hlavní postupové body, které umožňují řídit jednání tak, abychom téma prodiskutovali s co největším zaujetím pro jeho obsah. Velmi důležité jsou příklady z praxe, které konzultanti za odborové a odvětvové svazy ve svých vyjádřeních sdělují. Jsou to cenné zkušenosti, které ostatní vnímají a využívají pro práci ve svých odvětvích a odvětvových svazech. Rovněž pro odborné pracovníky Svazu průmyslu jsou tyto informace užitečné pro jednání na vyšších úrovních.

Jsou jednání konzultantů bipartitního dialogu a závěry z nich pro vás osobně přínosná i v praxi? Máte odezvu od konzultantů, zda jsou pro ně tato jednání užitečná?

Mám jistotu, že ano. Odezvy mám průběžně. Samozřejmě, že síla odezvy záleží na obsahu projednávaného tématu a jeho blízkosti k odvětvové a podnikové praxi.

Dochází k závažnějším názorovým střetům zástupců strany odborů a zaměstnavatelů? Nastala již nějaká těžko zvládnutelná situace? Je nějaké téma, které mezi oběma stranami silně rezonuje?

Při řízení diskusních jednání se snažím udržet naprostou svobodu vyjadřování, snažím se, aby nebyla používána vyjádření omezující diskusi. Názorové střety jsou v některých tématech i silné, ale to je jedině dobře, neboť každá ze stran bipartitního dialogu svobodně vyjadřuje své názory. A nejedná se pouze o názorové střety skupiny odborové se skupinou zaměstnavatelskou, dochází i k názorovým střetům uvnitř obou skupin, vždyť v každém odvětví jsou jiné podmínky. O to jsou diskuse zajímavější. Cílem diskusí není dosahovat shody, natož o ní hlasovat, cílem je ta cesta k získání mnohdy různorodých, odlišných názorů a záznam názorů na té cestě vyslovených do zápisu z jednání pro další využití všech zúčastněných. Samozřejmě, že jsou témata, kde je shoda sociálních partnerů jednoznačná. Naopak témata, která silně rezonují, jsou např. minimální mzda, délka pracovní doby, délka dovolené, význam kolektivního vyjednávání.

Vnášíte do jednání nějaké své poznatky z praxe? Je důležité, aby tuto platformu vedl někdo se zkušenostmi z praktického chodu firmy?

Svoje poznatky z praxe vnáším v případech, kdy mají širší platnost, aby byly uchopitelné pro konzultanty z odvětvových a odborových svazů. Moje zkušenost jednoznačně potvrzuje, že pokud platformu vede člověk se zkušenostmi z praxe, je výhoda obrovská, ale pouze to by nestačilo. Druhým předpokladem je přístup k aktuálním informacím ze života firem a ze sociálního dialogu ve firmách a na úrovni odvětví. Třetím předpokladem možnost pohybovat se v zaměstnavatelských a podnikatelských strukturách, znát názory jejich členů a představitelů. Čtvrtým předpokladem je přehled aktuálního dění na politické a ekonomické scéně u nás a v zahraničí. Potom může být pohled na řešené téma komplexní a objektivní.

Děkujeme za rozhovor. 

-lhe-