Úvod patřil diskusi a vzájemnému seznámení se mezi účastníky a jejich zkušenostmi s oblastí společenské odpovědnosti a výzvami, kterým čelí, a také očekáváním spojeným s tímto kulatým stole. Zaznělo mnoho zajímavého, např. které aktivity a jak dělají (dovnitř i ven), nebo důležitost snahy o osvětu a informovanost zaměstnanců, aby se s aktivitami ztotožňovali. Zmíněna byla i důležitost propojení různých „částí“ firem ve prospěch CSR aktivit, tedy např. marketingu, personálního, obchodního apod. Zazněla o důležitost aktivit, které jsou prospěšné v místě podnikání a mají efekt, který se projevuje v místní komunitě. Mezi často zmíněnými výzvami bylo udržování motivace k dlouhodobému, smysluplnému a oboustranně prospěšnému CSR, nebo jak dosáhnout toho, aby tuto činnost firma dělala systematicky, dle jasných pravidel a cílů. Zaznělo i to důležité, co je spojeno s těmito aktivitami, a sice jak této společenské zodpovědnosti využívat ve prospěch firmy samotné.

Další osvětová část zodpověděla mnohé dotazy a snad i poskytla cenné informace a inspiraci. Účastníci se dozvěděli mnohé informace např. o tom, co v praxi znamená plnohodnotná společenská zodpovědnost, či o možnosti monitoringu zákazníků, dodavatelů či odběratelů z hlediska jejich naplňování CSR. Díky interaktivnímu představení 3 pilířů společenské odpovědnosti se účastníci dozvěděli, jaké možnosti (příklady aktivit) se v rámci nich nabízejí. Průběžná diskuse k tomuto bodu ukázala, že mnozí účastníci tyto pilíře velmi dobře naplňují, například ten sociální různými fondy či sbírkami mezi zaměstnanci na podporu aktuální dobré věci, podporou neziskových organizací a veřejně prospěšných aktivit, nebo velmi úzkou, dlouhodobou a propracovanou podporou středních škol. Velmi důležitá byla také zmínka o zodpovědném nakládání s benefity pro zaměstnance, nutnosti citlivého nakládání s peněžními dary či sponzorskými příspěvky, nebo přínosům v dosahování diverzity zaměstnanců (například zaměstnávání osob se zdravotním postižením). Důležitým bodem byly také možné způsoby řízení společenské odpovědnosti, které je třeba nastavit dle cílů dané firmy.

Závěr samozřejmě patřil dotazům a komentářům ze strany účastníků. Jakýmsi společným závěrem bylo, že nejdůležitější na poli společenské odpovědnosti je dělat alespoň něco a počítá se upřímný a smysluplný záměr „být nápomocen“, přičemž na průběžné zdokonalování řízení aktivit CSR a jejich zhodnocování je prostor vždy. Co je potěšující, akce byla ze strany účastníků hodnocena jako přínosná a inspirativní. Velmi pozitivní byl i zájem ze strany pozvaných firem a organizací. Z pohledu organizátora je zde tudíž velký potenciál pro navázaní na téma v budoucnu.

Autor: Richard Koubek