Svaz průmyslu sestavil šest prioritních opatření, kterými vláda může ve druhé polovině volebního období pomoct rychle zvýšit konkurenceschopnost českých firem a celé ekonomiky. Zástupcům vlády je představil již na říjnovém Sněmu na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně.


Už jen necelé dva roky má současná vláda na to, aby reformami nastartovala změny, které povedou ke zvýšení konkurenceschopnosti české ekonomiky. Podnikatelé a firmy cítí, že kvůli přetrvávajícím a dlouhodobě neřešeným problémům na trhu práce, v energetice, podpoře exportu, digitalizaci, podpoře výzkumu a vývoje či cirkulární ekonomiky, je pro ně stále těžší soutěžit se zahraničními konkurenty.

Svaz průmyslu a dopravy ČR proto ve spolupráci s členskými firmami v roce 2023 představil šest prioritních úkolů, kterým by se měla vláda do konce svého mandátu aktivně věnovat. „Úkoly, které jsme představili, se mohou zdát jako dílčí. Nicméně my na problémy naší ekonomiky upozorňujeme všechny vlády už minimálně deset let. Nikdo se k velkým změnám zatím neměl. Začínají nás předhánět ekonomiky, které byly vždy za námi. Musíme se změnou někde začít, byť menšími kroky, ale hned,” prohlašuje Jan Rafaj, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

VÍCE LIDÍ NA TRH PRÁCE

Už více než pět let trvá na tuzemském trhu práce bezprecedentní situace, kdy firmy shánějí více pracovníků, než kolik jich evidují úřady práce. Míra nezaměstnanosti (ČSÚ) se od roku 2017 pohybuje mezi 3 a 4 procenty a je jedna z nejnižších v Evropské unii. Prakticky to znamená, že v Česku pracuje každý, kdo pracovat chce.

Firmy ovšem potřebují více lidí, a to zejména těch s vyšší kvalifikací. „Kritický je nedostatek profesí, které podporují digitalizaci a robotizaci. Už čekáme rok na povolení, abychom si mohli takový tým přivézt ze zemí mimo EU. Přestože jsme byli schopni si ho najít a domluvit se s ním na podmínkách, tak roční čekání může znamenat, že tuto příležitost ztratíme, protože půjdou pracovat jinam,“ upozorňuje Tomáš Kolář, výkonný ředitel výrobce nemocničních lůžek Linet. Po zrychlení a zjednodušení najímání zahraničních pracovníků volají i další podniky. „Potřebujeme obsadit pozice svářečů, seřizovačů, obsluhy CNC strojů. Do důchodu jich odchází více, než kolik se nám jich daří nabírat. Proto jedinou cestou je otevřít tyto pozice také zahraničním pracovníkům,“ dodává Petr Mitura, výkonný ředitel společnosti BR Group.

Trh práce v současné podobě není ani dostatečně moderní a ani dlouhodobě udržitelný. Svaz průmyslu po vládě požaduje, aby zefektivnila a zrychlila zaměstnávání cizinců, a předložil proto vládě jedenáctibodový seznam opatření, z nichž sedm se dá udělat rychle jen s minimálními změnami v zákonech. „Kromě využití potenciálu zahraničních pracovníků ale musíme také aktivizovat ty skupiny obyvatel Česka, které zatím na trhu práce dostatečně nejsou,“ uvádí Bohdan Wojnar, člen představenstva Svazu průmyslu. Rodičům malých dětí by mělo pomoci rozšíření dětských skupin a podpora flexibilních pracovních úvazků. Zároveň by stát měl motivovat k prodloužení pracovní kariéry i část lidí v důchodovém věku, kterým to zdravotní stav dovolí.

ENERGIE ZA KONKURENCESCHOPNÉ CENY

Přestože ceny elektřiny na burzách klesají, celkové koncové ceny, které budou firmy v roce 2024 platit, porostou. Na vině bude skokový růst regulované složky za přenos a distribuci a návrat poplatků na úhradu dotací obnovitelných zdrojů. Vláda v rámci konsolidace veřejných financí rozhodla, že už část těchto poplatků nebude hradit ze státního rozpočtu. Jakkoli Svaz průmyslu snižování rozpočtového schodku podporuje, v případě cen energií stát dostane firmy do situace, kdy budou platit násobně více než před rokem 2021. Pro podniky z energeticky nejnáročnějších odvětví to bude znamenat zvýšení nákladů i o stovky milionů korun za rok.

Přitom průmyslové firmy potřebují peníze, aby mohly investovat do snižování spotřeby energie a redukce emisí skleníkových plynů. „Kvůli snižování emisí oxidu uhličitého a dalších znečišťujících látek budeme muset investovat ohromné prostředky do vybudování elektrické obloukové pece místo jedné z vysokých pecí. Další obrovské prostředky si vyžádá modernizace elektrárny, kde přejdeme na spalování zemního plynu. Bez podpory státu a regionu nedokážeme tuto transformaci uskutečnit,“ vysvětluje Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.

Český průmysl pro svůj další rozvoj potřebuje dlouhodobě konkurenceschopné ceny energií. Pro plánování investic navíc musí vědět, jakým směrem se bude tuzemská energetika vyvíjet. „Strategickým rámcem je aktualizace Státní energetické koncepce a Národní energeticko-klimatický plán. Ty určí, co se v nejbližších desetiletích v české energetice bude dít. Potřebujeme, aby tyto dokumenty byly racionální,“ říká Daniel Beneš, viceprezident Svazu průmyslu. Firmy by také měly mít možnost dohodnout se s výrobci energie na dlouhodobých smlouvách o dodávkách za stabilní ceny. „Dlouhodobé odběratelské smlouvy jsou aktuálním tématem v celé Evropě. Jsme firmám dlužní, aby bylo možné dlouhodobé smlouvy mezi průmyslem a energetikou uzavírat i v Česku,“ dodává Beneš.

KONEC ŠIKANY INOVATIVNÍCH FIREM

Zavedení daňových odpočtů výdajů na výzkum a vývoj mělo podpořit inovativní firmy a posílit jejich konkurenceschopnost. Stejně jako je to běžné v zahraničí. Jenže v českých podmínkách bohužel u tohoto efektivního nástroje pro podporu výzkumu od roku 2015 klesá počet podniků, které daňové odpočty využívají.

Hlavní problém firmy vidí v chování finančních úřadů. „Po dvou a půl letech dokazování a mnoha hodinách jednání s úředníky a také mnoha hodinách příprav nám finanční úřad na základě drobných formálních pochybení doměřil veškerý odpočet ve výši několika milionů korun,“ popsala svou zkušenost jedna z členských firem Svazu průmyslu. Podnik se odvolal a následně se obrátil i na soudy. Od první kontroly ale uběhlo osm let, než případ dospěl ke konečnému rozhodnutí. Jedná se sice o kauzu z minulých let, nicméně průběh řady kontrol včetně hledání formálních chyb, neúměrného stupňování dokazování či lidsky negativního přístupu prozatím firmám důvěru v tento nástroj nevrátil.

Svazu se již povedlo změnit některá problematická ustanovení v zákoně, upřesnit výklady či ukončit praxi s odměnami finančních správců za doměrky. „Firmy však stále potřebují větší jistotu a lepší přístup ze strany státu. Vládní představitelé by tomuto nástroji měli vyjádřit jasnou podporu, aby firmy, ale i pracovníci finanční správy věděli, že odpočty jsou preferovaný nástroj podpory firemního výzkumu a vývoje,“ říká Martin Jahn, viceprezident Svazu průmyslu. Finanční úřady musí brát firmy jako v jiných vyspělých zemích jako rovnocenné partnery, jejichž investice do aplikovaného výzkumu je třeba podpořit. Na Sněmu SP ČR sice ministr financí Zbyněk Stanjura označil excesy finančních úřadů za minulost a slíbil jejich proklientský přístup, pro snažší využívání odpočtů je toho však třeba udělat více.

Do novely zákona o dani z příjmu Svaz průmyslu proto připravil a prosazuje úpravy, které by měly zlepšit postavení poplatníka. Vládní politici by měli změny schválit a podpořit další návrhy, které máme, aby se odpočty staly skutečným stimulem inovativnosti firem. „Kromě podpory daňových odpočtů na výzkum a vývoj je ovšem třeba také navýšit a stabilizovat rozpočet na aplikovaný výzkum či dopracovat a schválit nový zákon o výzkumu, vývoji a inovacích,“ dodává Jahn.

MÉNĚ BYROKRACIE V DIGITÁLNÍ EKONOMICE

České firmy si v posledních letech stále silněji uvědomují, jaké hrozby a rizika pro ně mohou znamenat kybernetické útoky. Samy proto investují do zlepšování ochrany podnikových systémů a dat. Zlepšit kybernetickou bezpečnost má i nová regulace v podobě směrnice o kybernetické bezpečnosti NIS 2, kterou stát musí převést do nového zákona o kybernetické bezpečnosti. Jenže vláda v prováděcích vyhláškách prosazuje opatření, která budou v některých ohledech přísnější než evropská směrnice.

Například mezi odvětví, která budou muset podle zákona plnit přísnější požadavky na zajištění kybernetické bezpečnosti, hodlá zařadit automobilový průmysl, aniž by to evropská směrnice požadovala. „Většina členských států včetně Německa plánuje při transpozici směrnice zařadit automobilové výrobce do kategorie firem s menšími povinnostmi. Česko chce jít jinou cestou, což by znamenalo zvýšené náklady v celém výrobním řetězci a ve finále další snížení konkurenceschopnosti vozidel vyráběných v Česku,“ upozorňuje Vítězslav Traurig, právník Škoda Auto.

Česká ekonomika si takové umělé zvyšování byrokratické zátěže, která znevýhodňuje tuzemské firmy na evropském a světovém trhu, nemůže dovolit. „Svaz průmyslu nezpochybňuje nutnost nové právní úpravy v oblasti kybernetické bezpečnosti. Ale například zařazení výrobců motorových vozidel do vyšší kategorie tyto firmy vystaví nepřiměřené administrativní zátěži, protože budou muset plnit více povinností než jejich konkurenti v jiných členských státech. Tyto povinnosti budou muset také promítat do svého dodavatelského řetězce, potažmo pak do ceny výrobku,“ říká Milena Jabůrková, viceprezidentka Svazu průmyslu.

Vláda by se měla také na evropské úrovni zasadit, aby se v oblasti digitální ekonomiky zastavila regulační smršť. „Nechte podnikům čas na oddech. Nejsme schopni se zorientovat v předpisech, které komise chrlí, natož je všechny plnit. Vláda musí být v EU hlasitá, aktivní a vyjednávat spojenectví se stejně smýšlejícími státy. Pokud se to nepovede, ovlivní to negativně nejen dostupnost služeb, ale i jejich ceny,“ varuje Jabůrková. Přitom české firmy mají obrovské ambice, co se týče digitálních technologií, umělé inteligence a rozvoje nových výrobků a služeb na bázi digitalizace.

VĚTŠÍ PODPORA ČESKÝCH EXPORTÉRŮ NA UKRAJINU

Česká vláda od začátku invaze Ruska na Ukrajinu podporuje politicky i materiálně Ukrajinu v sebeobraně proti ruské agresi. „Díky tomu jsme jako země na Ukrajině získali velký politický kapitál. Ten jsou naše firmy připravené přetavit v zakázky při obnově Ukrajiny. Potřebují k tomu ale efektivní pojištění exportu. Čekali jsme na něj dlouho, avšak částka, kterou na něj vláda vyčlenila, nebude pravděpodobně dostatečná,“ odhaduje Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu. V případě potřeby je proto nutné, aby vláda v rozpočtu pro příští rok navýšila prostředky ve Fondu Ukrajina, které slouží k posílení kapitálových kapacit státní exportní pojišťovny EGAP pro pojištění vývozních úvěrových rizik na Ukrajinu. Vláda by také měla aktivně pomáhat firmám se zapojením do poválečné obnovy Ukrajiny.

České podniky mají už nyní zájem se na obnově válkou poničené země podílet. „Vítáme, že už teď v době konfliktu je možné pojistit běžné pohledávky z vývozu na Ukrajinu. Nicméně pro velké investiční projekty, které nás čekají, je třeba rozšířit jak rámec, tak výši i dobu trvání pojištění. Jinak hrozí, že české firmy budou pouze subdodavateli firem ze zemí, které mají tyto institucionální podmínky lépe připravené,“ obává se Jakub Weimann, ředitel a člen představenstva Bonatrans Group.

Na obnově a modernizaci ukrajinských strojírenských a těžařských podniků se podílí už od roku 2004 výrobce obráběcích strojů TOS Varnsdorf. „V současné chvíli se poptávka po našich strojích přesouvá do obranného průmyslu. Zde bychom potřebovali fungující podporu naší vlády, EGAP a České exportní banky. Problémem zůstává v nastavení pojistných podmínek EGAPu. Rámec 3 miliony eur na jednoho kupujícího je pro nás zcela nedostačující,“ vysvětluje Jan Rýdl, generální ředitel TOS Varnsdorf.

DŘEVO JAKO STRATEGICKÁ SUROVINA

Každý rok v českých lesích vyroste tolik dřeva, kolik by stačilo na stavbu cca 140 tisíc rodinných domů. A v jednom dřevěném rodinném domě je uvězněno tolik uhlíku, kolik odpovídá cca 80 tunám oxidu uhličitého. V době, kdy se jedním z hlavních imperativů stal boj s klimatickou změnou a s ním související snižování skleníkových emisí, se použití dřeva ve stavebnictví stává přirozeným způsobem, jak výstavbu domů významně ozelenit.

Potenciál dřeva jako domácí obnovitelné suroviny je ovšem mnohem širší. „Cílem tuzemských zpracovatelů dřevní hmoty je využít tuto surovinu co nejblíže jejímu výskytu a zároveň z ní vyrábět výrobky s vysokou přidanou hodnotou například CLT panely, papírové výrobky či viskózová vlákna,“ říká Kateřina Kupková, viceprezidentka Svazu průmyslu. Proto by stát měl dřevo zařadit mezi strategické suroviny.

„Takový krok přinese efektivní regulaci a kontrolu nad těžbou dřeva a obchodem s ním. Současně zvýší předvídatelnost dodávek včetně stabilizace cen. Posílí se tím také investice do oblasti dřevařského a dřevozpracujícího průmyslu,“ vysvětluje Ilona Lipovská, manažerka dodavatelského řetězce v Mondi Štětí.

Ve stavebnictví by stát měl uvolnit dosavadní legislativní omezení, která brání výstavbě domů ze dřeva vyšších než 12 metrů. „Chceme také od státu, aby byl aktivnější, a například u staveb školek, škol či administrativních budov nastavil určité procentuální podíly dřevostaveb,“ říká František Vícha, generální ředitel výrobce dřevěných CLT panelů Stora Enso Česká republika. Stát by měl minimální podíl dřeva jako suroviny stanovit i ve veřejných zakázkách. „Tak je tomu i v zahraničí. Pokud chceme vyrábět produkty s vyšší přidanou hodnotou, musíme dřevo zpracovávat v České republice,“ dodává Vojtěch Dorňák, jednatel Kloboucká lesní.

Autor: Jan Stuchlík

Zdroj: www.spcr.cz