V roce 1995 totiž šlo na zdravotnictví 9,4 miliardy korun ze soukromých výdajů. Vedle regulačních poplatků u lékaře, doplatků za léky na recept a platby za volně prodejné léky se k soukromým výdajům řadí i výdaje neziskových institucí, dary, výdaje zaměstnavatelů na zdraví zaměstnanců a soukromé zdravotní pojištění.
Celkové výdaje na zdravotnictví podle statistiků dosáhly v roce 2010 292 miliard korun, v přepočtu na obyvatele to bylo 27 760 korun. Veřejné zdravotní pojištění vydalo 222,5 miliardy, celkem z veřejných peněz šlo téměř 243,3 miliardy. Spoluúčast pacientů loni byla 16,7 procenta.
Výdaje lidí za zdravotní péči ale ještě stoupnou. Do tří let by totiž měla spoluúčast pacientů stoupnout na 22 procent. Novelou zákona o veřejném zdravotním pojištění se ruší zákaz připlácení na nadstandard, pacienti si budou platit léky do 50 korun a pojišťovny přestanou hradit podpůrné léky. Platba za den v nemocnici stoupne z 60 na 100 korun. Postupně s vyřazováním některých výkonů jako nadstandardních z plateb veřejného pojištění si na ně pacienti začnou připlácet.
Podíl zdravotnictví na hrubém domácím produktu se v ČR v posledních letech pohyboval kolem sedmi procent, loni podle předběžných údajů byl téměř osm procent.
Počet lékáren a výdejen za 15 let podle statistických dat stoupl z 1319 na loňských 2629, počet obyvatel na jednu lékárnu tím klesl ze 7825 v roce 1995 na loňských 4006. Počty výdejen zdravotnických prostředků ve stejném období stouply z 80 na 240.
-red-
