Na první příčce se umístilo Dánsko následované Norskem, Finskem a Švédskem. Ze 34 sledovaných států skončilo nejhůře Rumunsko, poté Řecko a Bulharsko. Česká republika získala 23. pozici, čímž předběhla například Itálii, Maďarsko či Slovensko.

Studie hodnotí vývoj od roku 1989 v oblastech, jako jsou důvěra v občanskou společnost, smysl pro spravedlnost, sociální sítě, přístup k odlišnostem, solidarita či ochota pomoci.

Studii, jež zahrnuje státy Evropské unie před vstupem Chorvatska a také Austrálii, Izrael, Kanadu, Nový Zéland, Norsko, Švýcarsko a USA, vypracoval vědecký tým univerzity v Brémách.

Za dobré rámcové podmínky silné soudržnosti považují vědci vyšší míru blahobytu, rovnost příjmů a také rozvoj takzvané znalostní ekonomiky, tedy zúročení znalostí nejen na základě manuální výroby. Přistěhovalectví a globalizace podle studie nejsou žádnou překážkou.

ČR se v rámci celkového hodnocení zařadila do nižšího průměru. Tuto skupinu vede Estonsko následované Maltou, Polskem a Slovinskem. České republice pak patří páté místo, za kterým zůstaly Itálie, Maďarsko, Portugalsko, Slovensko, Izrael a Kypr.

ČR v rámci své skupiny zaostává v kategoriích, jako jsou národní identifikace, solidarita a ochota pomoci. Lépe se jí naopak daří v oblastech sociálních sítí a přístupu k odlišnostem, kde se výsledky řadí do střední úrovně.

Nejlepších hodnot Česká republika dosáhla v uznávání sociálních pravidel, zde náleží do vyššího průměru. V těchto dvou kategoriích se země stále zlepšuje, pokles naopak zažívá oblastech solidarity, připravenosti pomoci a účasti ve společnosti. Podle studie se profil ČRs podobá slovenskému, francouzskému a španělskému.

Co si myslíte o sociální soudržnosti v České republice?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.