„Jídelnu provozujeme tři roky. Učíme se podnikat, učíme se zaměstnávat lidi se zdravotním postižením. Máme svoje zaměstnance. Je to i podmínkou chráněného zaměstnávání, protože jedním ze zdrojů financování sociálního podniku je příspěvek úřadu práce,“ vysvětluje správce Toulcova dvora Václav Kugler.

Podle něj je jednou z nejpilnějších zaměstnankyň celého objektu Martina Strachotová, která je mentálně postižená, ale dokáže se o sebe postarat, žije sama a pracuje.

„Krájení zeleniny nebo příprava na druhý den, příprava pro školky,“ popisuje svoji pracovní náplň Martina. Předtím pracovala v bohnické prádelně. V kolektivu Střediska ekologické péče se jí ale líbí víc. Práci se snaží odvádět poctivě a pečlivě, aby nepřidělávala práci druhé směně, která ji střídá.

Možnosti na trhu práce jsou pro handicapované zatím stále velmi malé. „Za tři roky, kdy provozujeme sociální podnik, jsme vystřídali hodně lidí, kteří jsou z různých podmínek. Někdo dlouhodobě práci neměl, někdo byl hned po škole, někdo zkušenosti měl, někdo je u nás získal,“ vypočítává pestré spektrum zaměstnanců Václav Kluger.

Zdravotně znevýhodnění ale často chtějí a můžou pracovat. Nejčastěji se uplatní při údržbě venkovních prostor, uklízejí na úřadech nebo, stejně jako Martina, pomáhají v kuchyni.

V ČR je v současné době přes 100 sociálních firem. Podle expertů by jich v budoucnu mohlo být ještě víc.

Co si myslíte o sociálních firmách?

Povězte nám to pod tímto článkem nebo na Facebooku.