Metoda hloubkových rozhovorů

Jedná se o metodu kvalitativního výzkumu, kdy je všem stranám šetření položena totožná sada otázek týkající se společného tématu.

V tomto případě byli dotazováni zástupci zaměstnavatelských svazů a asociací, regionální manažeři SP ČR a jejich odborové protějšky na straně zaměstnaneckých odborových svazů. Téma se týkalo vnímání sociálního dialogu z pozice respondenta.

Výstupem z hloubkových rozhovorů je pojmenování jevů, které formují aktuální stav sociálního dialogu. Je to vlastně obraz toho, jak sociální dialog vidí jednotliví jeho aktéři.

Jak jsme toho dosáhli

V rámci projektu s názvem „Propojování národního, odvětvového a regionálního sociálního dialogu v ČR“ (zkráceně „NORD“), který Svaz průmyslu a dopravy ČR v současné době realizuje, připravil a uskutečnil tým odborníků sérii hloubkových rozhovorů zaměřených na zjištění postojů jednotlivých aktérů sociálního dialogu u těchto témat:

  • Jaká je míra propojenosti jednotlivých úrovní sociálního dialogu při řešení problémových oblastí? Zda spolu mluví ti, kteří by spolu mluvit měli a zda vnímají sociální dialog podobně či různě, případně s jakými rozdíly.
  • Jaká je míra povědomí o přínosech sociálního dialogu? Jak moc či zda vůbec je podle respondentů sociální dialog užitečný a zda o sociálním dialogu vůbec vědí ti, na něž je mířen.
  • Jaká je míra využití potenciálu sociálního dialogu v regionech? Má v očích respondentů sociální dialog jako takový význam a budoucnost, případně jak by taková budoucnost mohla či měla vypadat.
  • Jaké odborné kapacity aktéři sociálního dialogu využívají či postrádají? Vnímají respondenti vstupy do sociálního dialogu jako dostatečně kvalitní.

Co jsme se dozvěděli

První část hloubkových rozhovorů byla uzavřena a nyní probíhají práce na syntéze odpovědí a jejich interpretaci. Nicméně již dílčí výstupy ukazují na zajímavé a důležité otázky, nad nimiž je třeba se v rámci zlepšení stavu sociálního dialogu zamyslet. K těmto otázkám například patří:

  • Do jaké míry či zda vůbec a jak sjednotit sociální dialog a dát mu více strukturovanou podobu tak, aby to zároveň nepoškodilo neformální vztahy a osobní ochotu, na níž je sociální dialog postaven?
  • Jak posílit sdílení dobré praxe a podpořit ochotu firem vést sociální dialog a přivést do něj další ochotné a schopné lidi? To, čemu lidé rozumějí nejlépe, jsou strukturované příběhy o tom, co, jak a proč se povedlo. Z nich mohou lidé čerpat inspiraci a často i postupy, které chybějí, ale zejména motivaci lidí pro rozšíření sociálního dialogu nad jeho stávající rámec.
  • Jak (nebo zda vůbec) vytvořit systém společného vzdělávání zaměřeného na podporu sociálního dialogu a uchopení klíčových témat čtvrté průmyslové revoluce? Společné vzdělávání zástupců zaměstnavatelských a odborových svazů by mohlo napomoci jak vzájemnému porozumění, tak i rozpracování a přenosu koncepcí typu Průmysl 4.0, Práce 4.0., Vzdělávání 4.0 až na úroveň reálného ekonomického života firem. Zde totiž vznikají ty problémy i otázky, nad nimiž sociální dialog vlastně probíhá.
  • Jak efektivněji využívat data z členských základen a z veřejných zdrojů (ČSSZ a ÚP)? Mnoho účastníků sociálního dialogu v rámci různých projektů zpracovává pro své účely množství studií a analýz, které nejsou v širším povědomí a nejsou dále aktivně šířeny.

K čemu nám zjištění poslouží

Cílem probíhajícího průzkumu je sonda do aktuálního stavu sociálního dialogu, která by měla objevit klíčová témata, postoje, motivy a vztahy, jež formují sociální dialog právě do takové podoby, jak jej vidí jeho jednotliví aktéři. Proto SP ČR tento průzkum zvolil kvalitativní šetření založené na osobním kontaktu tazatele a respondenta.

Kvantitativní výzkum

Je metodou standardizovaného vědeckého výzkumu, jejímž cílem je na základě statisticky sebraných a zpracovaných dat potvrdit či vyvrátit předem danou hypotézu, nicméně o reálných podkladech těchto hypotéz (případně o jejich interpretaci) se toho při průzkumu nedozvíme dost. Základními technikami sběru dat jsou standardizovaný rozhovor a dotazník.

Kvalitativní výzkum

Tato metoda se zaměřuje na to, jak jednotlivci a skupiny nahlížejí, chápou a interpretují svět. Podle jiných kritérií může být jako kvalitativní výzkum označován takový výzkum, který neužívá statistických metod a technik. Kvalitativní výzkum odpovídá na otázky „Kdo?“, „Proč?“, případně „Jak?“.

 

Již v této fázi průzkumu je zřejmé, že metoda hloubkových rozhovorů byla správnou volbou. Oslovení respondenti s tazateli ochotně spolupracovali a poskytli spoustu důležitých informací a námětů k dalšímu zpracování.

Děkujeme všem respondentům, kteří velmi ochotně spolupracovali s výzkumným týmem, podělili se s nimi o své názory a pomohli tak vytvořit celkový obraz sociálního dialogu.

Zjištěné poznatky z hloubkových rozhovorů Svazu průmyslu a dopravy ČR poslouží jako východisko pro definování dalšího postupu při zkvalitňování a rozvoji sociálního dialogu na všech úrovních.

Ing. Vladimíra Roldánová a Ing. Robert Burda