Firmy zasažené koronavirovou krizí mohou mít už zítra konečně jasno v tom, jak bude stát přispívat na náhrady mezd jejich zaměstnanců. Po několika týdnech sporů se ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) s ministryní práce Janou Maláčovou (ČSSD) dohodly na podobě takzvaného kurzarbeitu. Vláda by měla zákon o zaměstnanosti schválit v pátek.

Zatímco Maláčová odmítla po včerejší schůzce podobu zákona komentovat, ministerstvo financí ji zveřejnilo v tiskové zprávě. Hlavní změnou proti současnému programu Antivirus, kterým stát firmy podporuje, je to, že zaměstnavatel bude lidem platit jen za odpracované dny. Za dobu, kdy pracovat nebude, dostane zaměstnanec peníze od Úřadu práce.

"Jsem ráda, že se podařilo dosáhnout přijatelného kompromisu pro všechny strany," uvedla Schillerová. Podpora nakonec bude štědřejší, než plánovala Maláčová. Trvat bude celý rok místo navrhovaných devíti měsíců. Po celou dobu budou lidé dostávat 70 procent svých čistých výdělků. Původní verze zákona z konce srpna počítala s tím, že podpora bude postupně klesat ze 70 na 60 procent.

Spor dvou ministryň

Návrh však na začátku září kritizovala ministryně financí Alena Schillerová. V posledních týdnech o něm vláda několikrát jednala, ale bez výsledku. Návrh se za tu dobu výrazně změnil.

Ani taková štědřejší verze se ale nelíbí předsedovi Českomoravské konfederace odborových svazů Josefu Středulovi. "Zaměstnanec je jediný, kdo na to doplatí. Jeho kupní síla poklesne o 30 procent," říká odborářský boss. Pracovníci by podle něj měli dostávat alespoň 80 procent hrubé mzdy. Návrhu Středula vyčítá i to, že příspěvek nezohledňuje, jestli má pracovník děti. Například v Německu mají zaměstnanci, kteří vychovávají dítě, podporu vyšší.

Další změnou oproti původní verzi je to, že podniky budou muset za zaměstnance odvádět povinné odvody na sociální pojištění z částky ve výši 70 procent jeho hrubé mzdy. Původně se počítalo s tím, že bude pojistné platit jen za dobu, kdy zaměstnanec opravdu pracuje.

"Němci to mají lepší. Pro období koronavirové pandemie navíc přijali i další opatření, podle kterého stát firmám vrátí významnou část uhrazeného sociální pojištění," srovnává viceprezident Svazu průmyslu Jan Rafaj.

Právě o německém modelu se dlouhodobě mluví jako o inspiraci pro český zákon. Současný návrh s ním ale nakonec mnoho společného nemá. Rozdíl je i v tom, že o spuštění kurzarbeitu bude v Česku rozhodovat vláda, zatímco v Německu si o pomoc může kdykoliv požádat libovolná firma, která se dostane do problémů.

Kurzarbeit by měl od začátku listopadu nahradit program Antivirus. Ten od března využilo celkem 57 tisíc firem, které od státu získaly přes 18 miliard korun. Na pomoc mají nárok například zaměstnavatelé, kteří kvůli poklesu zakázek museli omezit svou výrobu. Program má zabránit výraznému propouštění. To se zatím daří, nezaměstnanost se stále drží pod čtyřmi procenty.

Zdroj: www.ihned.cz