Stát proto hledá způsoby, jak zvýšené náklady v souvislosti se zaměstnáváním lidí v exekuci firmám nahradit. Ministerstvo spravedlnosti navrhuje pro zaměstnavatele náhradu ve výši 50 Kč měsíčně za jednoho takového pracovníka. Ta by byla zahrnuta do celkové sumy, která je takovým lidem měsíčně srážena ze mzdy na úhradu dluhů. 

Tento typ náhrady by přivítala více než polovina ze 147 firem z odvětví sklářství, doprava, energetika, výroba a obchod, které se na jaře tohoto roku zúčastnily průzkumu Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) k tématu exekucí. Část z dotazovaných zaměstnavatelů by však chtěla větší náhradu než navrhovanou padesátikorunu. 

Hlavní zjištění průzkumu

Třetina zúčastněných firem rovněž uvedla, že po nich exekutor chtěl informace, které zaměstnavatelé nesmí shromažďovat a poskytovat. “Mzdová účetní, která běžně exekuce nedělá, nedokáže snadno vyhodnotit, co mu může poskytnout. Navíc ji hrozí, že bude zaměstnavateli odpovídat za způsobenou škodu v případě, že by poskytla součinnost špatně a exekutor by vyměřil firmě pořádkovou pokutu”, říká Eva Veličková, tisková mluvčí SP ČR. “Zaměstnavatelům ale zjišťování těchto údajů zakazuje paragraf 316 zákoníku práce. Požadavky exekutorů se týkají soukromých telefonních čísel, což uvedlo 20 firem a také emailů, což uvedlo 9 dotazovaných”, uvedla další příklady Veličková. 27 firem z průzkumu tvrdí, že po nich exekutoři chtějí čísla účtů zaměstnanců, kam jim zasílají mzdu. Exekutor si přitom může tato data za několik set korun vyžádat přímo od bank. 

Téměř 2/3 z dotázaných firem by uvítaly možnost elektronické (pokud možno automatizované) komunikace s exekutory. Zároveň by většina firem uvítala nějakou z forem zajištění nezabavitelné částky (např. označení kódem nebo zavedení chráněného účtu), aby ji banka nevydala exekutorovi.

CO NEJVÍCE TRÁPÍ FIRMY ZAMĚSTNÁVAJÍCÍ LIDI V EXEKUCI

  • Náročná související administrativa.
  • Exekutoři si požadavky na součinnost zaměstnavatelů zjednodušují práci a využívají zaměstnavatele jako bezplatný zdroj informací, které by si jinak museli opatřit za úplatu.
  • Exekutoři požadují informace, které zaměstnavatelé nesmějí shromažďovat ani poskytovat (např. majetkové poměry zaměstnanců).
  • Není jasné, jaká data musí zaměstnavatelé exekutorům poskytovat.
  • Obtížná komunikace s exekutory (nemožnost se dovolat v úředních hodinách).

Závěrem…

Z šetření vyplynulo, že bez 8 firem ze 147 se každá odpovídající firma v různé míře setkala s exekucí. Vzhledem k tomu, že se jedná o celospolečensky důležité téma, je otázkou, zda je v našem vzdělávacím systému dostatečně rozebíráno téma finanční gramotnosti. Zkušenosti členských zaměstnavatelů Svazu průmyslu a dopravy ČR naznačují, že jsou zde katastrofální nedostatky. Někteří velcí zaměstnavatele zavedli v předlužených regionech vlastní poradce, které se snaží zaměstnancům poradit nejen v případě exekucí či insolvencí, ale částečně i ve věcech finanční gramotnosti. Zaměstnavatelé ovšem nemohou suplovat roli státu ve vzdělávání. Zadlužení obyvatelstva má ovšem kromě jiného přímý dopad na zaměstnavatele. Lidé v exekucích nejsou stabilními zaměstnanci a jejich finanční problémy tak nepřímo působí na stabilitu pracovního prostředí ve firmách.

„Děkujeme všem firmám, které se do průzkumu zapojily. Díky nim máme tvrdá data, o něž můžeme opřít naše požadavky na změnu zákonů. Budeme třeba tlačit na jasnější vymezení součinnosti, kterou firmy musí exekutorům poskytovat,“ říká Jitka Hejduková, ředitelka Sekce zaměstnavatelské SP ČR.

-lhe-