Průměrná hrubá měsíční mzda vzrostla ve 4. čtvrtletí roku 2017 meziročně o 8,0 procent. „Průměrná hrubá mzda činila 31 646 korun. Na růst výdělků tlačily stoupající poptávka po pracovních silách a také silný hospodářský růst,“ uvádí Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ.
Meziměsíčně se v únoru spotřebitelské ceny nezměnily, potvrzuje Pavla Šedivá, vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ: „Snížily se ceny potravin, a to především ceny vajec, které byly nižší o 10,4 procenta, dále ceny másla, trvanlivého polotučného mléka, jogurtů i zeleniny. Naopak dražší bylo drůbeží maso a ovoce.“ Meziročně vzrostly spotřebitelské ceny o 1,8 procent.
Ukazuje se, že ani rekordně nízká míra nezaměstnanosti, a 240 000 aktuálně neobsazených pracovních míst, tlačících na rychlý růst mezd, zatím nevyústila ve zrychlování inflace. Ta podle údajů ČSÚ v únoru meziročně vzrostla o 1,8 procenta a oproti předchozímu měsíci se nezměnila. Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen představovala 2,4 procenta.
„S výjimkou trhu práce a nemovitostí představuje zatím zpevňování koruny a možnost uspokojení poptávky dovozem zjevně dostatečnou brzdu inflačním tlakům. Ani ceny služeb, kde je hrozba zahraniční konkurence podstatně menší, se nijak neutrhly z řetězu,“ komentuje Miroslav Zámečník , analytik České bankovní asociace, pokračující sérii dobrých makroekonomických čísel přicházejících z české ekonomiky, ale i z celé Evropské unie.
Dává to podle něj prostor, aby Česká národní banka postupovala při zvedání základních úrokových sazeb bez výrazných skoků, a pozorovala, co budou dělat kolegové v Evropské centrální bance. „Mezi ekonomy členských institucí ČBA nadále přetrvává názor, že i letos přistoupí ČNB k dalšímu zvyšování řídících úrokových sazeb měnové politiky“, dodává Miroslav Zámečník. Inflační cíl ČNB je 2 procenta.
Více přidáno dostávají i lidé s nižšími platy
Podle ekonomů rostly mzdy výrazně v rámci celého loňského roku. „Meziroční přírůstek o 8,0 procent byl nejvyšší od prvního čtvrtletí 2008. Za celý loňský rok tak průměrná mzda stoupla o 7,0 procent, což znamená, vzhledem k poměrně nízké inflaci, nejvyšší reálný přírůstek mezd v Česku za 14 let. Ve srovnání s předchozím kvartálem došlo ke zmírnění rozdílů ve mzdových přírůstcích mezi odvětvími a mezi regiony. Toto odpovídá situaci, kdy odvětví s nejkritičtějším nedostatkem pracovních sil nasadily laťku, jíž se ostatní musela chtě nechtě přizpůsobit. Vývoj tedy charakterizuje rozvíjející se mzdová spirála,” konstatuje Pavel Sobíšek, hlavní ekonom UniCredit Bank v České republice a na Slovensku.
Důležité podle něj je, že nerostly pouze průměrné mzdy. „Mzdový medián přidal ve čtvrtém čtvrtletí roku 2017 meziročně 8.9 procenta a rostl tedy opět rychleji než průměrná mzda. V souladu s tímto údajem byl patrný rychlejší růst mezd v odvětvích s nižšími mzdami jako ubytování, stravování, pohostinství nebo administrativní a podpůrné činnosti. Zrychlení na dvojciferné hodnoty zaznamenala také odvětví veřejné správy a zdravotnictví, a to v důsledku politiky státu,” upozorňuje Pavel Sobíšek.
„Tento vývoj je dán skutečností, že na pracovním trhu převažuje poptávka po méně kvalifikovaných zaměstnancích, což je ostatně zřejmé i z nabídek volných pracovních míst,” podotýká Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.
Bilance zahraničního obchodu skončila v lednu podle předběžných údajů ČSÚ přebytkem 11,9 miliardy korun. „Meziročně je to pokles o 9,4 miliardy. Toto snížení bylo zapříčiněno hlavně poklesem salda zahraničního obchodu s motorovými vozidly. Vývoz automobilů poklesl o 3,7 miliardy korun při růstu dovozu o 1,8 miliardy,“ konstatoval ředitel odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Karel Král.
Vývoj zahraničního obchodu byl pro ekonomy částečně zklamáním. „Obchodní bilance vykázala nižší přebytek, než se očekávalo. Hlavní příčinou je meziroční snížení přebytku bilance s motorovými vozidly vinou především poklesu exportu, ale i růstu importu. Dále je významné prohloubení záporné bilance se základními kovy a produkty zemědělství s myslivosti. Naopak pozitivní vliv měl menší deficit s ropou a zemním plynem. Z teritoriálního hlediska má největší vliv zhoršení bilance se státy EU a Čínou a zlepšení bilance s Ruskem,” uzavírá Jiří Pour, ekonom, UniCredit Bank.
Zdroj: www.businessinfo.cz
-lhe-
