Podniky budou muset nově hlásit státu průměrný výdělek nebo výši odstupného každého zaměstnance, který u nich skončí. Data musí poslat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) do osmi dnů, jinak jim hrozí pokuta až sto tisíc korun. Tyto informace přitom dnes zaměstnavatelé automaticky neposílají. Dělají to jen ve chvíli, kdy je k tomu vyzve úřad práce.

Pro firmy novinka znamená nutnost upravit mzdové a účetní systémy. „Je to další povinnost navíc, kterou po nás stát chce. V současné době navíc podnikatelé mají úplně jiné starosti,“ říká ředitelka chotěbořské společnosti Cheops Jana Kopecká.

„V zásadě to vypadá jako bohulibá věc, která zjednoduší a zrychlí vyplácení podpory v nezaměstnanosti. Ve skutečnosti se ale zaměstnavatelé stále víc stávají nedílnou součástí systému státního pojištění práce,“ tvrdí ředitel legislativního odboru Hospodářské komory Ladislav Minčič. Komora, která v Česku zastupuje okolo 16 tisíc podnikatelů, prý se schválením tohoto návrhu nesouhlasila. O tom, že změna minulý týden sněmovnou prošla, se Minčič dozvěděl až po dotazu HN.

Minčičovi vadí, že společnosti budou muset státu posílat také data o lidech, kteří hned následující den nastoupí do jiné firmy, a na úřad práce tak vůbec nepřijdou. „Mám s tím spíše filozofický problém. A to jestli je opravdu nutné o každém zaměstnanci, který končí pracovní poměr, shromažďovat další data a zacházet s ním jako s potenciálním klientem úřadu práce,“ uvádí.

V současnosti posílají podniky státu automaticky pouze informace o tom, jak dlouho u nich byl pracovník zaměstnaný, na jaké pozici nebo jak dlouho odvádí důchodové pojištění. Nyní se může tato povinnost rozšířit právě o údaje o mzdě, nároku na odstupné či důvodu, proč pracovní poměr skončil.

Návrh k novele zákona o zaměstnanosti přidala komunistická poslankyně Hana Aulická Jírovcová. Ta novinku označuje za zrychlení celého procesu, novému uchazeči o zaměstnání prý zjednoduší život. „Když člověk přijde na úřad práce, tak firma musí stejně tyto formuláře vyplnit. Teď to bude v elektronické podobě a zaměstnavatelé data jen odešlou na Českou správu sociálního zabezpečení, která bude informace obhospodařovat a případně je na úřady práce posílat,“ míní Aulická Jírovcová.

Sama poslankyně a zastupitelka Mostu přiznává, že nápad není z její hlavy. „Přišli za mnou lidé z ministerstva práce a sociálních věcí, projednali jsme to i se zástupci Úřadu práce a ČSSZ. Řekli mi, že by byli rádi, aby se to změnilo, a že je to pro ně ulehčení,“ říká.

Nejde o první návrh, který pro komunistickou poslankyni připravilo ministerstvo práce. Loni v květnu přidala Aulická Jírovcová pozměňovací návrh k zákonu, kterým vláda podnikatelům na tři měsíce odložila odvody na sociální pojištění. Její úprava výrazně zkomplikovala život mzdovým účetním, protože jim zkrátila lhůtu na ohlášení přijetí nebo propuštění zaměstnance z osmi dnů na dva.

Návrh prošel bez povšimnutí sněmovnou i Senátem. Dokonce ani Aulická Jírovcová tehdy netušila, že návrh, pod který se podepsala, tuto změnu zavádí. Neupozornili ji na to ani úředníci ministerstva práce. „Zjistila jsem to až potom. Ptala jsem se lidí ze sociální správy na důvody a bylo mi řečeno, že pro zaměstnavatele by to neměl být žádný problém,“ uvedla tehdy pro HN.

Po kritice daňových poradců a mzdových účetních nakonec Aulická Jírovcová otočila a návrhem k jinému zákonu vrátila lhůtu na původních osm dnů. „Vyříkali jsme si to a myslím, že by si už nedovolili něco takového udělat,“ myslí si poslankyně dnes. „Teď jsem navíc měla daleko větší prostor na prostudování, tehdy jsem materiál dostala noc před jednáním ve sněmovně. Zkrácení té lhůty jsem přehlédla a mrzí mě to dodnes,“ dodává Aulická Jírovcová.

Nová povinnost zřejmě podnikatelům život nezkomplikuje tak výrazně jako loni plánované zkrácení lhůty pro nahlášení propuštěných nebo nově přijatých pracovníků. I tak ale Hospodářská komora zvažuje, zda se nepokusí přesvědčit senátory o tom, aby návrh ze zákona odstranili. „Musíme se ještě poradit s personalisty, jak to vnímají. Protože změna pro některé může být dokonce jednodušší než dnešní praxe,“ uvádí Minčič.

Firmy by podle něj mohly údaje o průměrném výdělku nebo výši odstupného automaticky zahrnout do dat, která každý měsíc státu posílají. „Jen by účetní v rámci mzdově-personálního systému označili ještě další políčka, která budou sociální správě každý měsíc exportovat, data mají tak jako tak. Nadbytečné to bude v tom, že se to velké části zaměstnanců vůbec týkat nemusí,“ tvrdí Minčič. „Ale to nevím jistě. Pro malou firmu s několika zaměstnanci, která si nechává dělat účetnictví externě, to naopak může být problém,“ dodává.

Zdroj: www.ihned.cz