V současné době je rozsah odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání vymezen § 365 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (ZP). Podle uvedeného ustanovení se odpovědnost zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání řídí ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. Zaměstnavatelé zaměstnávající alespoň jednoho zaměstnance jsou pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou pracovním úrazem nebo nemocí z povolání ze zákona pojištěni u České pojišťovny, a. s., pokud s ní měli sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání k 31. 12. 1992, ostatní zaměstnavatelé jsou ze zákona pojištěni u Kooperativy pojišťovny, a. s., Vienna Insurance Group. Zaměstnavatel má na základě této právní úpravy právo, aby za něho příslušná pojišťovna nahradila škodu, která vznikla zaměstnanci při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání v rozsahu, v jakém za ni zaměstnavatel odpovídá podle zákoníku práce.

Již v minulosti bylo kritizováno monopolní provádění dvěma pojišťovnami, které není v souladu s pravidly EU o hospodářské soutěži. Přebytek na pojistném je odváděn do státního rozpočtu. Systém neumožňuje využívat část vybraného pojistného k prevenci a rehabilitaci. V roce 2018 se vybralo na pojistném přes 8 miliard, vyplatilo se pojistné plnění přes 4 miliardy. Náklady správní režie pojišťoven činí 4 % z celkového objemu přijatého pojistného zaplaceného zaměstnavateli v daném kalendářním roce (§ 365 odst. 2 ZP).

O peripetiích v souvislosti s připravovanou změnou zákonné úpravy, která nakonec nebyla akceptována, hovořil JUDr. František Vlasák ze sekce sociálně pojistných systémů a nepojistných dávek Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).

Prvním pokusem byl zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců č. 266/2006 Sb., jehož účinnost byla stále odsouvána, až byl nakonec zrušen zákonem č. 205/2015 Sb. Přinášel zásadní změnu, pojišťoval přímo zaměstnance, pojištění měla provádět Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Systém úrazového pojištění zaměstnanců byl koncipován jako doplňkový systém k systému nemocenského pojištění.

Poté dostalo Ministerstvo financí za úkol vypracovat zásady nové koncepce pojištění, kde se počítalo s motivací pomocí bonusů a malusů, s prostředky na prevenci ve výši 3 % z objemu pojistného i s rehabilitací. Pojištění mělo být koncipováno jako soukromé pojištění založené na pojistné smlouvě. Měl být zachován současný systém náhrady újmy způsobené pracovním úrazem nebo nemoci z povolání. Tento pokus také neuspěl.

Výsledkem dalšího pokusu ve spolupráci se zástupci zaměstnavatelů, odborů atd. byl návrh zabezpečení zaměstnanců při pracovních úrazech a nemocech z povolání, který představil 3 varianty zabezpečení zaměstnanců – 1. systém náhrady škody podle ZP a pojištění u soukromých pojišťoven; 2. systém náhrady škody podle ZP a zákonné pojištění zaměstnavatelů s průběžným financováním – v podstatě dnešní systém s tím, že by se zrušil monopol dvou pojišťoven; 3. nový zákon o úrazovém pojištění. V červenci 2014 bylo rozhodnuto o 2. variantě, nedošlo však ke shodě, jak má být tento systém organizován. Uvažovalo se 1. o soukromých pojišťovnách; 2. o organizační složce státu (ČSSZ); 3. o úrazové pojišťovně – instituci veřejnoprávního charakteru, která by spravovala pouze systém odškodnění zaměstnanců a 4. o zdravotních pojišťovnách.

Vytvořila se speciální odborná komise s tím, že posoudí všechny 4 varianty, ale bohužel nedošla k jednotnému závěru. Vláda nakonec rozhodla o variantě 2. – provádění odškodnění v rámci ZP prostřednictvím ČSSZ. Následovalo zpracování návrhu věcného záměru zákona s tím, že systém bude veřejnoprávního charakteru, účast zaměstnanců povinná, provozováním budou pověřeny orgány ČSSZ, bude zachována objektivní odpovědnost zaměstnavatele za škodu. Systém bude financován průběžně, stejně jako dnes, pojistné budou platit zaměstnavatelé a bude příjmem do státního rozpočtu. Zdravotní stav budou posuzovat ošetřující lékaři, na prevenci půjde 6 % vybraného pojistného, bude řešena pracovní rehabilitace jako doplňková k léčebné a sociální rehabilitaci. Nakonec ani tento pokus kvůli mnoha výhradám nevyšel. Legislativní rada vlády v roce 2017 projednávání odložila. V současné době se práce na změně dnešního systému nedějí.

Informace o přípravě návrhu právní úpravy koordinace rehabilitace osob se zdravotním postižením, který se orientuje na oblast pracovní a sociální rehabilitace, týká se osob mladistvých, v produktivním věku i seniorů, přišla prezentovat MUDr. Alena Zvoníková ze sekce sociálně pojistných systémů a nepojistných dávek MPSV.

Aktivně by měli tyto osoby s potřebou sociální a pracovní rehabilitace vyhledávat ošetřující lékaři, lékaři Okresní správy sociálního zabezpečení (OSSZ), sociální pracovníci z úřadů práce, kteří provádějí sociální šetření ohledně příspěvku na péči a setkávají se s klientelou, která potřebuje sociální rehabilitaci kvůli udržení své soběstačnosti. Všechny tyto subjekty by měly poskytnout potřebné základní poradenství, zprostředkovat kontakty. Klienti budou zabezpečeni systémem dávek z již existujících soc. systémů – systémem invalidního důchodu apod. Navrhuje se doplnění potřebných kompetencí, které je potřeba rozšířit. Systém bude pro osoby se zdravotním postižením dobrovolný. Ministerstvo zvažuje 2 varianty řešení – 1. koordinace – bude provádět OSSZ, kde by se měli vyskytovat speciální odborníci – koordinátoři, kteří budou pracovat s jednotlivými klienty a spolupracovat i s jinými organizacemi. 2. institucionalizace – je méně formalizovaná, řešitelná cestou dílčích novel zákonných předpisů. Akcentuje vyhledávání osob se zdravotním postižením, má vyrovnané náklady a přínosy. Diskutuje se, které řešení zvolit, nejvhodnější se zdá být kombinace obojího – začít 2. řešením a bude-li to fungovat, přikročit k dalšímu řešení.

Konferenci pořádal Stálý výbor pro sociálně zdravotní problematiku a národní dokumenty BOZP Rady vlády pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, pod záštitou Mgr. Andrey Babišové, předsedkyně Podvýboru pro sociálně zdravotní pomezí Výboru pro sociální politiku Poslanecké sněmovny PČR, a Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, ve spolupráci se zainteresovanými orgány státní správy, sociálními partnery a odbornými institucemi v ČR.

Cílem konference bylo rovněž otevřít na půdě Poslanecké sněmovny problematiku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, další přednášející vystoupili s těmito tématy:

  • Mgr. Andrea Babišová – úvodní slovo;
  • Bc. Libuše Bělohlávková, předsedkyně Stálého výboru pro sociálně zdravotní problematiku a národní dokumenty BOZP Rady vlády pro BOZP – Národní politika a Národní akční program BOZP a jejich naplňování v rámci tripartitní spolupráce;
  • JUDr. Jiří Vaňásek, náměstek pro řízení sekce zaměstnanosti MPSV – Postavení a úkoly rezortu MPSV v oblasti BOZP a systém řízení na národní úrovni;
  • Mgr. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR – Národní dokumenty a praxe v oblasti podpory osob se zdravotním postižením při rehabilitaci po úrazu a nemoci;
  • Mgr. Ing. Rudolf Hahn, generální inspektor, Státní úřad inspekce práce – Kontrolní činnost orgánů inspekce práce a pracovní úrazovost v ČR;
  • Prof. MUDr. Daniela Pelclová, CSc., Klinika pracovního lékařství 1. LF a VFN – Aktuální situace v oblasti nemocí z povolání – trendy, příčiny, problémy;
  • Prof. MUDr. Milan Tuček, CSc., předseda Společnosti pracovního lékařství České lékařské společnosti J. E. Purkyně – Pracovní lékařství a prevence nemocí z povolání;
  • Mgr. Pavel Fošum, Oddělení hygieny práce a pracovního lékařství, Odbor ochrany veřejného zdraví, Ministerstvo zdravotnictví ČR – Činnost orgánů ochrany veřejného zdraví při bezpečnosti a ochraně zdraví při práci;
  • JUDr. Irena Machátová, ředitelka Centra pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy, Kooperativa pojišťovna, a.s., Vienna Insurance Group – Zkušenosti z provozu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání;
  • Mgr. Michal Vejprava, ředitel zapsaného ústavu HANDIC-UP!, z.ú. – Pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením – zkušenosti z praxe;
  • zástupci zaměstnanců – ČMKOS – předseda Josef Středula a Asociace samostatných odborů ČR – předseda Bohumír Dufek – Poznatky z kontrolní činnosti odborových orgánů v oblasti BOZP.

Dále ještě vystoupila například JUDr. Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR s vyjádřením, že úprava prevence by se měla zapracovat do zákoníku práce, část prostředků z pojistného by se měla věnovat do BOZP; Dr. Jan Zikeš z Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR vyzdvihl, že se téma rehabilitace po pracovním úrazu a nemoci z povolání dostalo do Národního akčního programu BOZP, ale mělo by být zakotveno také v ZP; a další účastníci konference se zajímavými příspěvky, ve kterých často vyjadřovali, s čím jsou v BOZP nespokojeni.

Zdroj: www.bozpinfo.cz

-lhe-