Do Prahy přijelo pět desítek odborářských předáků z ČR, Maďarska, Polska, Slovinska, Slovenska, Francie, Portugalska a Španělska, kteří zastupovali celkem 34 odborových svazů, v nichž je sdruženo více než 1 250 000 členů.

Jednání nejdříve probíhala v jednotlivých sekcích obou regionů, pak se uskutečnilo společné jednání, kterého se vedle dalších hostů zúčastnili i zástupce generálního tajemníka IndustriAll Europe Luc Triangle či europoslanec za ČSSD Richard Falbr.

Odboráři se navzájem informovali o aktuálním vývoji ve svých zemích, vyměnili si zkušenosti při řešení různých problémů a připravovali i další společné akce. Ve východním regionu to byla například příprava na jednání řídícího výboru IndustriAll Europe, které se uskuteční 30. října v Bruselu.

Ačkoliv jsou podmínky v jendotlivých zemích velmi rozdílné, přesto se o zkušenosti odjinud lze často opírat. K hlavním problémům dnes patří zejména vysoká nezaměstnanost, která mnohde dosahuje tragicky rekordních rozměrů, a to zejména pokud jde o nezaměstnanost mladých lidí do 35 let a pracovníků v předdůchodovém věku. Velkým tématem tedy byla mezigenerační solidarita.

Společným problémem je vyrovnávání se s důsledky hospodářské krize, zejména proto, že v řadě zemí dále trvá stagnace. Zvyšuje se také hrozba přesunu výroby do států, které nabízejí ještě levnější pracovní sílu. Hovořilo se také o možnostech dalšího rozvoje sociálního dialogu, rozporu mezi tlakem na konkurenceschopnost a zvyšováním nároků na ekologii výroby v rámci EU.

Pokud jde o úspěchy odborů, na Slovensku podle předsedy OZ KOVO Emila Machyny po změně vlády došlo nejen k oživení sociálního dialogu, ale odbory nacházejí i větší pochopení pro svoje požadavky. Předseda Odborového svazu KOVO Josef Středula přítomné informoval o tom, že v ČR v současné době roste popularita odborů mezi veřejností.

Za velkou hrozbu odbory považují různé formy rizikového zaměstnávání (agenturní práce, práce na smlouvu o dílo, řetězení poměrů, ilegální zaměstnávání atd.), které prohlubují hrozbu chudoby, neboť lidé postižení rizikovým zaměstnáváním mají méně peněz a méně práv než kmenoví zaměstnanci a v řadě zemí jsou doslova vystaveni svévoli zaměstnavatelů.

Boj proti odbourávání výdobytků sociálního státu a neoliberální politice je podle odborů proto často i bojem za lidská práva. Ukazuje se, že prekarizace práce je rozšířeným jevem a její regulování je třeba prosazovat i v rámci kolektivních smluv.

Vystoupení řečníků potvrdila, že více než o přijímání různých více či spíše méně závazných etických kodexů jde o to, aby se prekérní práce stala předmětem jasných politických a legislativních opatření. O tom, jaká je situace v ČR, účastníky informoval místopředseda OS KOVO Jaroslav Souček. Uvedl, že i v ČR dochází k obcházení zákona, existují i černé agentury. Vláda se podle jeho slov začala problematikou zabývat až na základě tlaku odborů.

Rizikovým zaměstnáváním se ve svém vystoupení zabýval i zástupce generálního tajemníka Luc Triangle a také host jednání, člen výboru Evropského parlamentu pro práci a zaměstnanost Richard Falbr. Ten zdůraznil, že povinností odborů je bránit evropských sociální model proti všem útokům a v tomto směru působit důrazněji než dosud působit i na politické strany.

Probíraná témata se odrazila i ve společných závěrech s tím, že ty by se měly stát podkladem pro další jednání, zejména pak pro konferenci o kolektivním vyjednávání a sociální politiku, která se uskuteční příští rok ve Vídni.

Co považujete za největší současný problém v oblasti zaměstnanosti?

Řekněte nám svůj názor pod tímto článkem nebo na Facebooku.