Mluvil o tom už v 18. století zakladatel moderní ekonomie Adam Smith. Kdo pracuje přiměřeně, je méně ve stresu, vydrží déle a ve finále odvede více práce. I přesto jsou přesčasy ve firmách po celém světě stále běžné. V praxi přitom znatelně snižují jejich produktivitu. Cestou k větší výkonnosti je spíše co největší přizpůsobení práce osobnímu životu.

Ukázal to například průzkum estonského vývojáře softwarů Pipedrive z letošního června, který se dotazoval zástupců obchodních a marketingových oddělení z téměř tisíce firem z 85 států světa. Podle něj se stále více potvrzuje, že přesčasy nemají smysl, jelikož jen tvoří přepracované a nevýkonné zaměstnance. „Padla“ minulý rok nedodržovali ve dvou třetinách ze zkoumaných firem.

Právě u těchto podniků ale výzkumníci zároveň pozorovali jasný trend – častěji nedosáhly svých obchodních cílů, a to o 10 procent častěji oproti firmám, kde byla pracovní doba „svatá“. Nejčastěji se přitom ve firmách pracuje týdně navíc okolo 16 hodin. Nejvíce se to týká výkonných manažerů podniků a jejich zakladatelů. Z oborů byla práce přesčas nejčastější ve financích a stavebnictví.

K podobným závěrům došel i průzkum poskytovatele nástroje pro firemní komunikaci Slack z prosince minulého roku. Z více než 10 tisíc dotázaných zaměstnanců z mezinárodních firem pracovalo 40 procent přesčas dokonce pravidelně.

Poslední data zaměřená pouze na Česko, která v roce 2021 zveřejnila společnost ApuTime, ukazují častý výskyt přesčasů i v tuzemsku. Podle nich tráví 84 procent Čechů v kancelářských profesích alespoň hodinu denně navíc.

Pracovníci zůstávající přesčas v průzkumech uvádějí, že se cítí unavení a přepracovaní. Nemají totiž kdy si odpočinout a věnovat se jiným činnostem. Takový dlouhodobý stav může vést až k vyhoření, jemuž je v posledních letech v pracovním prostředí blíže stále více lidí.

Dlouhodobě pozorujeme upřednostňování kvantity nad kvalitou, od toho, jak trávíme čas, po to, jak definujeme produktivitu. Neustálý pocit, že musíte něco dohánět, škodí zaměstnancům i firmám,“ říká Christina Janzerová, analytička ze společnosti Slack.

Naopak nejspokojenější jsou a zároveň nejlépe své cíle podle výzkumů plní ti lidé, kteří mají pružnou pracovní dobu a možnost částečně pracovat z domova. Ačkoli se větší svobodě zaměstnanců v práci stále část českých firem brání, je tento přístup podle psychologa Dalibora Špoka budoucností produktivity práce.

Podle údajů personální agentury Randstad je práce z domova běžná pro téměř třetinu českých zaměstnanců. Data poradenské společnosti Moore ukazují, že se nejrychleji rozšiřuje v IT, energetice, správě majetku a nemovitostí nebo financích.

Špok odhaduje, že zvládání tohoto svobodnějšího způsobu práce bude stále větším tématem pro firmy i zaměstnance. „Bude to nejen o time managementu, ale i sebekontrole a zajištění motivace. Lidé si neuvědomují, že si musí nahradit motivaci, kterou jim dávala přítomnost šéfa a kolegů a celkové pracovní prostředí. Najednou si ji musíme zajistit sami,“ popisuje psycholog, který se specializuje na produktivitu práce.

Dalším aspektem je samotný pohyb, kterého mají lidé pracující z domova zpravidla méně. „Cestou do kanceláře a zpět můžete ujít i tisíce kroků. Jakkoli to zní banálně, mnoho lidí na to nemyslí nebo nebude myslet, když s tím bude začínat,“ dodává Špok.

Podle něj se vlivem této proměny práce v budoucnu daleko více rozšíří různá místa, kde je možné si pronajmout pracovní stůl. „Namísto do kanceláře budete chodit do coworkingu v ulici, kde bydlíte.“

Zdroj: www.hn.cz