Kurzarbeit má nahradit program Antivirus, který běží od dubna a firmy v něm mohou žádat až 80 procent vyplacených mezd. Nárok mají ty, které kvůli koronaviru musely nechat své lidi doma nebo přišly o část zakázek. Stát tak chce ochránit pracovní místa před zrušením. “Podporovala jsem verzi, na které se bude podílet každý z účastníků pomoci,” komentovala návrh před poslanci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Právě podmínky toho, jak se na kurzarbeitu podílejí zaměstnavatelé, zaměstnanci a stát, budou ještě předmětem debat. Podobně jako na vládě, kde se jednání protáhlo na několik týdnů. I proto je jasné, že novela nezačne platit od 1. listopadu, kdy končí současné programy Antivirus. Na ně má nový zákon plynule navázat. Kabinet chce, aby byl účinný od začátku příštího roku.

Náhrada za mzdy
Nejprve Antivirus

Program zachování pracovních míst zahrnuje dva druhy příspěvků na mzdy. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 tisíc korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 tisíc korun superhrubé mzdy.

Firmy dostaly miliardy

Stát dosud vydal na příspěvky na mzdy z dočasného programu Antivirus 18,6 miliardy korun. Získalo je 57,8 tisíce firem pro svých 801 tisíc zaměstnanců.

Kurzarbeit nastálo

Dočasné vládní programy nahradí novela zákona o zaměstnanosti. Původně vláda mluvila o inspiraci německým modelem. Nakonec ale přišla s vlastním řešením, které se německé verzi příliš nepodobá. Pracovník na kurzarbeitu by mohl podle současného návrhu zůstat doma až čtyři dny v týdnu po dobu jednoho roku. Za neodpracovaný čas by od státu dostával 70 procent čistého, ale nejvýš do celostátní průměrné mzdy. Ta je nyní kolem 34 tisíc korun. Firma by platila odvody na sociální pojištění i ze státního příspěvku.

Předkladatelka návrhu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) označila výsledný vládní návrh za krvavý kompromis a premiér Babiš o něm o víkendu veřejně prohlásil, že “se nepovedl”.

I tato slova byla tématem středeční debaty ve sněmovně. Zejména opoziční poslanci nechtěli podpořit předlohu, kterou premiér označuje za nepovedenou. “Ve sněmovně si pamatuji leccos, různé absurdní situace, ale opravdu si nepamatuji, že by vláda přinesla návrh do sněmovny, žádala o jeho podporu a současně předseda vlády řekl, to se to nepovedlo,” uvedl předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek a dodal, že něco takového nezažil od roku 1990. “Tak proč nám to sem dáváte?” ptal se premiéra.

Jak poslanci, tak i další zúčastněné strany, tedy odbory a zaměstnavatelé, se budou snažit změnit předložené podmínky. Jde například o strop vyplacené dávky, který je nyní na úrovni průměrné mzdy, zatímco ministerstvo práce požadovalo jedenapůlnásobek. Debata bude také o tom, zdali má zaměstnavatel odvádět za své lidi sociální pojištění i ze mzdy, kterou pracovníkovi nedal a platí ji za něj stát. Odborům také přijde málo, aby lidé za neodvedenou práci dostávali jen 70 procent z čisté mzdy.

Maláčová proto očekává, že se výsledná verze přiblíží k jejímu původnímu návrhu, v němž figuroval například právě strop ve výši jedenapůlnásobku průměrné mzdy. “Oceňuji, že pan premiér přiznal chybu. Snad jsme nyní v koalici na jedné lodi a opravíme návrh, ideálně zpět k původní verzi ministerstva práce,” řekla.

Poslanecká sněmovna minulý týden odmítla projednat vládní návrh pravidel zkrácené práce ve stavu legislativní nouze, o což kabinet žádal. V legislativní nouzi je možné schválení předlohy zvládnout za jediný den.

Zdroj: www.ihned.cz