Chci se zeptat, zda si jako 17letá můžu po registraci na úřadu práce udělat rekvalifikační kurz - stříhání psů - a otevřit si psí salón. Zda mi ÚP kurz zaplatí, zda dostanu nějaké dotace na rozjezd podnikání a zda vůbec můžu mít v tomto věku živnost?

Opodvěď:

Rekvalifikací se podle § 108 odst. 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti rozumí získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování.

Rekvalifikace podle shora uvedeného zákona je možná pouze v případě, že je tazatel veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání.

Je třeba upozornit, že na rekvalifikaci hrazenou Úřadem práce není právní nárok.

K zajištění rekvalifikace jsou možné dvě cesty.

První je, že se tazatelka požádá o zařazení do rekvalifikace, kterou zajišťuje příslušná krajská pobočka Úřadu práce (§ 109 shora uvedeného zákona). Výběru zájemců o účast v rekvalifikaci předchází profesně-poradenský pohovor, na základě takového pohovoru je pak rozhodnuto o zařazení nebo nezařazení zájemce o rekvalifikaci na konkrétní tímto Úřadem zajišťovanou rekvalifikaci (viz informace na webových stránkách Úřadu práce ČR).

Druhou a v dotazovaném případě, kdy tazatelka chce absolvovat konkrétní rekvalifikaci, aby si následně mohla otevřít psí salon, zřejmě vhodnější cestou je, že si sama rekvalifikaci zajistí, což umožňuje ustanovení § 109a shora uvedeného zákona.

㤠109a

(1) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání si může zabezpečit rekvalifikaci sám a za tím účelem si zvolit

a) druh pracovní činnosti, na kterou se chce rekvalifikovat,

b) rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést (§ 108 odst. 2).

(2) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen doložit krajské pobočce Úřadu práce příslušné podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání cenu zvolené rekvalifikace.

(3) V případě, že zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná, může Úřad práce po jejím úspěšném absolvování uhradit cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení.

(4) V případě, že bude Úřad práce cenu rekvalifikace hradit, vydá uchazeči o zaměstnání nebo zájemci o zaměstnání před zahájením rekvalifikace potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném absolvování této rekvalifikace uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace. Úřad práce může hradit cenu rekvalifikace pouze po dobu, po kterou je uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání veden v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo zájemců o zaměstnání.

(5) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace nebo její poměrnou část, pokud uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání z vážných důvodů nedokončí rekvalifikaci.

(6) Úřad práce uhradí rekvalifikačnímu zařízení cenu rekvalifikace podle odstavce 4 do 30 kalendářních dnů po předložení dokladu o úspěšném absolvování rekvalifikace.

(7) Rekvalifikační zařízení je povinno neprodleně oznámit krajské pobočce Úřadu práce, že uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání neplní studijní nebo výcvikové povinnosti stanovené rekvalifikačním zařízením.

(8) Uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání je povinen uhradit Úřadu práce cenu rekvalifikace, pokud bez vážných důvodů odmítne nastoupit do zaměstnání, odpovídajícího nově získané kvalifikaci.

(9) Celková finanční částka, kterou může Úřad práce vynaložit na zvolenou rekvalifikaci jednoho uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, nesmí v období 3 po sobě následujících kalendářních let ode dne prvního nástupu na zvolenou rekvalifikaci přesáhnout částku 50000 Kč."

Tazatelka si tak bude muset sama vybrat rekvalifikační zařízení, které má rekvalifikaci provést. Rekvalifikační zařízení musí splňovat podmínky stanovené v § 108 odst. 2 shora uvedeného zákona.

㤠108

(2) Rekvalifikaci může provádět pouze

a) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle tohoto zákona,

b) zařízení s akreditovaným vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu52d),

c) škola v rámci oboru vzdělání, který má zapsaný v rejstříku škol a školských zařízení52e) nebo vysoká škola s akreditovaným studijním programem podle zvláštního právního předpisu52f), nebo

d) zařízení se vzdělávacím programem podle zvláštního právního předpisu52g),

(dále jen „rekvalifikační zařízení")."

Následně musí tazatelka vyplnit tiskopis „Zájem o zvolenou rekvalifikaci uchazeče o zaměstnání - zájemce dle § 109a zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů". Tiskopis lze stáhnout z webových stránek Úřadu práce ČR (portal.mpsv.cz, kliknout na „zaměstnanost" kliknout na „pro občany" kliknout na „formuláře ke stažení" kliknout na „zájem o zvolenou rekvalifikaci") a po vyplnění jej předložit příslušné krajské pobočce Úřadu práce, u níž je evidována jako uchazeč o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání. Tato pobočka Úřadu práce pak zájem o zvolenou rekvalifikaci vyhodnotí, a to zejména z hlediska, zda zvolená rekvalifikace přispěje k uplatnění uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání na trhu práce a je pro něj vzhledem k jeho zdravotnímu stavu vhodná. Následně může, ale nemusí rozhodnout, že zvolenou rekvalifikaci po jejím úspěšném absolvování uhradí rekvalifikačnímu zařízení. V případě, že rozhodne o tom, že bude rekvalifikaci hradit, vydá tazateli potvrzení o tom, že po předložení dokladu o úspěšném absolvování rekvalifikace uhradí cenu rekvalifikace rekvalifikačnímu zařízení.

Tazatelka uvádí, že je jí pouze 17 let, tj. není plně svéprávná, neboť plné svéprávnosti se nabývá až dosažením věku 18 let. Podle § 33 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník jí může její zákonný zástupce udělit souhlas k výkonu samostatné výdělečné činnosti před dosažením věku 18 let. K platnosti takového souhlasu je však třeba přivolení soudu.

Všeobecné podmínky k provozování živnosti jsou stanovené v § 6 zákona č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon v platném znění takto:

㤠6

Všeobecné podmínky provozování živnosti

(1) Všeobecnými podmínkami provozování živnosti fyzickými osobami, pokud tento zákon nestanoví jinak, jsou

a) plná svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého k samostatnému provozování podnikatelské činnosti58), a

b) bezúhonnost.

(2) Za bezúhonnou se pro účely tohoto zákona nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena25a).

(3) Bezúhonnost se prokazuje u občanů České republiky výpisem z evidence Rejstříku trestů a u osob, které jsou občany jiného členského státu Evropské unie, doklady podle § 46 odst. 1 písm. a). U osob, které nejsou občany České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie, se bezúhonnost prokazuje doklady podle § 46 odst. 1 písm. b) a výpisem z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o osoby, které mají na území České republiky povolen trvalý pobyt; ty prokazují bezúhonnost stejně jako občané České republiky. Živnostenský úřad je oprávněn si vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů podle zvláštního právního předpisu25b). Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(4) Pro účely posouzení bezúhonnosti je živnostenský úřad oprávněn vyžádat si od soudu opis pravomocného rozhodnutí. Pokud rozhodnutí neobsahuje skutečnosti rozhodné pro posouzení bezúhonnosti, je živnostenský úřad oprávněn nahlížet do těch částí trestního spisu, které tyto skutečnosti obsahují."

Z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti může Úřad práce poskytnout uchazeči o zaměstnání, který se rozhodl k výkonu samostatné výdělečné činnosti, podle § 113 shora uvedeného zákona příspěvek na zřízení společensky účelného pracovního místa (příspěvek při zahájení podnikání) a podle § 114 téhož zákona překlenovací příspěvek (na uvedené příspěvky není právní nárok).

㤠113

Společensky účelná pracovní místa

(1) Společensky účelnými pracovními místy se rozumí pracovní místa, která zaměstnavatel zřizuje nebo vyhrazuje na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem. Společensky účelným pracovním místem je i pracovní místo, které zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti. Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek.

(2) Má-li být zřízeno více než 5 pracovních míst, je úřad práce povinen vyžádat si vypracování odborného posudku.

(3) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese nedosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice, může maximálně činit čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně šestinásobek této průměrné mzdy.

(4) Výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa, pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek míra nezaměstnanosti v daném okrese dosahuje průměrné míry nezaměstnanosti v České republice nebo je vyšší, může maximálně činit šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně osminásobek této průměrné mzdy.

(5) Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vynaložených prostředků na mzdy nebo platy na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance. Příspěvek může být poskytován nejdéle po dobu 12 měsíců.

(6) Vrácení příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti nelze požadovat, pokud osoba samostatně výdělečně činná přestane vykonávat samostatnou výdělečnou činnost ze zdravotních důvodů, nebo v případě jejího úmrtí.

(7) Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

§ 114

Překlenovací příspěvek

(1) Překlenovací příspěvek může Úřad práce na základě dohody poskytnout osobě samostatně výdělečně činné, která přestala být uchazečem o zaměstnání a které byl poskytnut příspěvek podle § 113 odst. 1. Překlenovací příspěvek se poskytuje na úhradu provozních nákladů, které vznikly a byly uhrazeny v období, na které je překlenovací příspěvek poskytnut.

(2) Překlenovací příspěvek se poskytuje nejdéle na dobu 5 měsíců. Měsíční výše příspěvku činí nejvýše 0,25násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla uzavřena dohoda o překlenovacím příspěvku. O poskytnutí příspěvku lze požádat nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne uzavření dohody podle § 113 odst. 1. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů.

(3) Překlenovací příspěvek se poskytuje jednorázově za celé dohodnuté období a je splatný do 30 kalendářních dnů od uzavření dohody o poskytnutí tohoto příspěvku.

(4) Za provozní náklady, na které lze osobě samostatně výdělečně činné poskytnout překlenovací příspěvek, se považují

a) nájemné a služby s ním spojené, s výjimkou nájemného za bytovou jednotku a služeb s ním spojených,

b) náklady na dopravu materiálu a hotových výrobků,

c) náklady na opravu a údržbu objektu, ve kterém je provozována samostatná výdělečná činnost, pokud je tento objekt ve vlastnictví osoby samostatně výdělečně činné a náklady souvisí s provozováním samostatné výdělečné činnosti.

(5) Je-li součástí nákladů uvedených v odstavci 4 daň z přidané hodnoty a osoba samostatně výdělečně činná není plátcem této daně, považuje se daň z přidané hodnoty za provozní náklad."

Zpět na seznam zodpovězených dotazů