Chci darovat orgán a chtěl bych vědět, jestli za dobu pracovní neschopnosti dostanu 100% náhradu mzdy.

Odpověď:

Lidské orgány (např. ledviny, játra, kůže) jsou biologickým materiálem. Darování dalšího biologického materiálu, tedy i lidských orgánů, je považováno za jiný úkon v obecném zájmu. Činnost dárce krve a dalších biologických materiálů může představovat překážku v práci na straně zaměstnance, s níž je spojeno pracovní volno s náhradou mzdy.

Podle § 203 odst. 2 písm. e) zákoníku práce přísluší k činnosti dárce dalších biologických materiálů (zvlášť je upraveno právo na pracovní volno s náhradou mzdy k darování krve a při afaréze viz § 203 odst. 2 písm.d) zákoníku práce) pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.

Darování orgánů není samo o sobě podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, v platném znění důvodem k uznání dočasné pracovní neschopnosti.

Dočasnou pracovní neschopností se podle § 55 odst. 1 a 2 uvedeného zákona rozumí „stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné v tomto zákoně uvedené důvody neumožňuje pojištěnci

a) vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a trvá-li porucha zdraví déle než 180 kalendářních dní, i jinou než dosavadní pojištěnou činnost,

b) plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání podle zvláštního právního předpisu36) (dále jen „povinnost uchazeče o zaměstnání“), vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání.

Za dočasnou pracovní neschopnost se nepovažuje ošetřování pojištěnce

a) v nočním sanatoriu,

b) v době detoxikace po požití alkoholu, omamných nebo psychotropních látek, s výjimkou případů, kdy pojištěnec požil tyto látky bez vlastního zavinění,

c) při poskytování zdravotní péče v osobním zájmu z kosmetických nebo estetických důvodů za úhradu pojištěncem.“

Jinými v zákoně uvedenými důvody jsou důvody uvedené v § 57 zákona, kde je stanoveno, ve kterých případech rozhodne ošetřující lékař o vzniku dočasné pracovní neschopnosti:

㤠57

Vznik dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti

a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav pro nemoc nebo úraz (dále jen "nemoc") nedovoluje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

b) pojištěnce, který byl přijat k poskytnutí lůžkové péče nebo kterému byla na základě veřejného zdravotního pojištění poskytnuta lázeňská léčebně rehabilitační péče39),

c) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého do lůžkové péče40), s výjimkou pojištěnce, který má nárok na výplatu peněžité pomoci v mateřství,

d) pojištěnce, který nemůže pro poškození nebo ztrátu ortopedické nebo kompenzační pomůcky vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, jde-li o vznik dočasné pracovní neschopnosti v ochranné lhůtě, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

e) pojištěnce v době nároku na výplatu peněžité pomoci v mateřství, jestliže mu závažné dlouhodobé onemocnění znemožňuje pečovat o dítě; dlouhodobým onemocněním se pro účely tohoto zákona rozumí takové onemocnění, které podle poznatků lékařské vědy má trvat déle než jeden měsíc,

f) pojištěnky, která doložila potvrzením orgánu nemocenského pojištění, že nemá nárok na peněžitou pomoc v mateřství z žádné pojištěné činnosti, a to od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu,

g) pojištěnce, který byl uznán invalidním v prvním nebo druhém stupni, pokud u tohoto pojištěnce v den, který bezprostředně následuje po dni, jímž byla ukončena dočasná pracovní neschopnost podle § 59 odst. 2, nastala nebo trvá jiná porucha zdraví, než která byla důvodem uznání dočasné pracovní neschopnosti, anebo nastaly nebo trvají jiné důvody, které by odůvodňovaly uznání dočasné pracovní neschopnosti, a tato porucha nebo tyto důvody neumožňují pojištěnci vykonávat pojištěnou činnost.“

Pokud by byl zaměstnanec z důvodu darování orgánů přijat k poskytnutí lůžkové péče, jednalo by se o jiný důvod uznání dočasné pracovní neschopnosti. Doba trvání dočasné pracovní neschopnosti je podle § 191 odst. 1 zákoníku práce důležitou osobní překážkou v práci na straně zaměstnance. Při této překážce v práci by zaměstnanci náležela náhrada mzdy podle § 192 zákoníku práce, a pokud by pracovní neschopnost přesáhla 21 kalendářních dnů, náleželo by mu od 22 dne trvání pracovní neschopnosti nemocenské.

V případě, že by byla uznána pracovní neschopnost, překážka v práci by byla posouzena, jak uvedeno shora, a tudíž by nemohla nastat překážka v práci z důvodu jiného úkonu v obecním zájmu.

Platná právní úprava nezakládá právo zaměstnance, který byl z důvodu darování orgánu či jiného biologického materiálu přijat k poskytnutí lůžkové péče a tedy uznán dočasně práce neschopným, na doplatek do průměrného výdělku.

poradna@socialnidialog.cz

Zpět na seznam zodpovězených dotazů