Naši odboroví předáci pracují v nepřetržitém provozu. Máme jako zaměstnavatel povinnost, kdykoliv si sjednají schůzku se svým právníkem, je uvolnit ze směny a ještě jim dobu strávenou s právníkem zaplatit? Nebo si musí dohodnout se svým nadřízeným uvolnění ze směny a doba jednání nespadá do pracovní doby?

Odpověď:

Právo na pracovní volno k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace je upraveno v § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 a písm. b) zákoníku práce takto:

㤠203

Jiné úkony v obecném zájmu

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví tento zákon nebo zvláštní zákon70).

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a) přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,".

Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z překážek v práci z důvodu obecného zájmu, platí podle § 200 zákoníku práce, že právo na pracovní volno vzniká pouze v případě, že tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu.

㤠200

Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále v tomto zákoně stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak. Zvláštní právní předpisy upravující překážky v práci z důvodu obecného zájmu tím nejsou dotčeny."

Pokud zaměstnanci, kteří jsou členy orgánu odborové organizace, pracují v nepřetržitém provozu v rámci různých směn, pak v případech, kdy je třeba současně účast členů příslušného orgánu, nezbývá zaměstnavateli nic jiného než zaměstnancům, kteří mají být v době takového jednání ve směně, jim poskytnout pracovní volno na uvedenou nezbytně nutnou dobu.

Právo na náhradu mzdy však, pokud není ujednáno něco jiného, přísluší v souladu s § 203 odst. 2 písm. a) bod 1 zákoníku práce pouze v případě, že se jedná o činnost podle zákoníku práce, tj. spolurozhodování (uzavírání dohod, vydávání předchozího souhlasu a kolektivní vyjednávání) se zaměstnavatelem (např. podle § 61 odst. 2 souhlas s výpovědí člena orgánu odborové organizace, podle § 209 odst. 2 dohoda o částečné nezaměstnanosti, podle § 217 odst. 1 zákoníku práce o rozvrhu dovolených, podle § 306 odst. 4 zákoníku práce o pracovním řádu a jeho změnách, podle § 20 a násl. a § 286 jednání o kolektivní smlouvě), projednávání záležitostí stanovených zákoníkem práce (např. podle § 61 odst. 1 výpověď zaměstnavatele zaměstnanci, § 287 odst. 2 zákoníku práce), informování zaměstnanců podle zákoníku práce (např. § 276 ve spojení s § 287 odst. 1 zákoníku práce), kontrolní činnost v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 322 zákoníku práce.

V praxi je běžné, že se odborová organizace zpravidla v kolektivní smlouvě dohodne se zaměstnavatelem o rozsahu poskytovaného pracovního volna s náhradou mzdy a pracovního volna bez náhrady mzdy ke konkrétním činnostem a případně i o postupu, kterým bude řešeno oznamování potřeby takového pracovního volna.